Klokoč zpeřený, jehož název byl odvozen od slovesa klokotati, protože zralé plody v tobolkách za větru hlasitě chřestí, se dnes už vyskytuje jen vzácně. Klokoč byl dříve velmi rozšířený, o čemž svědčí i fakt, že od názvu keře jsou v Čechách i na Moravě odvozena jména hned několika obcí. Na mapě stále najdete Klokočí u Semil, u Hranic na Moravě nebo u Tišnova, Klokočnou u Benešova nebo u Říčan, Klokočovskou Lhotku u Chrudimi nebo Klokoč u Litoměřic.
A pokud byste rádi spatřili kvetoucí klokoč zpeřený na vlastní oči, pak se můžete vydat třeba do Středočeského kraje, na naučnou stezku, vybudovanou na kopci Chotuc u Křince (254 m n. m.), nedaleko Nymburku. Kopec Chotuc je chráněným územím, vyhlášeným roku 1998, s teplomilnou flórou na jižním svahu, severní svah je porostlý lesem a kolem cesty najdete jeden klokoč vedle druhého. Později už si jich možná v bezvětří, kdy zvuky tobolek utichají, ani nevšimnete, ale během května, v době květu, vypadají velmi krásně.
Klokoč zpeřený (Staphylea pinnata)
Keř nebo malý strom, klokoč zpeřený, pochází z Evropy a Asi a původní je i u nás, v teplejších oblastech jižní Moravy, kolem Brna nebo Znojma. Vzácně však klokoč můžete najít i v Čechách, v Polabské nížině nebo v Posázaví.
Klokoč dorůstá do výšky 3-5 m a jedná se o opadavý keř. Vstřícné, lichozpeřené listy se skládají obvykle z 5 lístků, jejichž čepel je protáhlá, s pilovitým krajem.
Klokoč vykvétá během května až června, bílými nebo narůžovělými převislými hrozny květů, které poměrně silně voní. Z opylených květů se vyvíjejí tenkostěnné nafouklé tobolky, ve kterých dozrávají zprvu zelená, později hnědá semena.
Ze semen se dříve vyráběly korálky na modlitební růžence. Semena jsou velmi tvrdá, proto vyvrtat do nich dírku a vytvořit korálek není vůbec jednoduché.
Jak pěstovat klokoč zpeřený
Klokoč je ideální keř do polostínu, ale i umístění ve stínu zvládá poměrně dobře. Naopak na slunci se mu příliš nedaří, roste tam mnohem pomaleji. Klokoč vyžaduje dobře propustnou půdu s neutrálním pH a především teplo. Je to typický nížinný keř. Nesnáší půdu přemokřenou, naopak sucho zvládá velmi dobře. Špatně snáší řez, především ve starším věku. Nehodí se proto do řezem tvarovaných živých plotů.
Zdroj: puvodnikere.cz; primaliving.cz; iReceptar.cz
