Co je klívie, jak ji pěstovat a co se děje, když nekvete?
Klívie červená (Clivia miniata) se jako pokojová rostlina pěstuje již více než 140 let. Jedná se o rostlinu vytrvalou, která je blízce příbuzná třeba s Amarylisem. Jejím domovem je Afrika a od toho se také odvíjí nároky na pěstování. Od původního druhu vzniklo několik vyšlechtěných jedinců, kteří mají trochu odlišné vlastnosti. Jsou nižší, kompaktnější a mají podstatně širší listy, díky kterým získala klívie své druhé jméno řemenatka. Délka listů přitom může být až 40 cm. Květy vyšlechtěných druhů mají více zvonkovitý tvar a také sytější barvy.
Jaké často zalévat a hnojit klívii
Klívie patří mezi nenáročné rostliny, snáší dokonce i horší pěstitelské podmínky, jako je občasné sucho a méně světla. V období plného růstu, tj. na jaře a v létě, je třeba ji vydatněji zalévat a přihnojovat kapalným hnojivem. V tuto dobu totiž začíná zakládat květy.
Od srpna pak skončíme s přihnojováním a od září ubíráme i na intenzitě závlahy. Během vegetačního klidu ji zaléváme minimálně. Od ledna pak opět začínáme pozvolna zalévat a také přihnojovat. Pak by měla klívie kvést oranžovými květy. Někdy kvetení opakuje i v létě. Jakmile začala klívie kvést, přesazuje se maximálně jednou za 4 roky, mladší rostliny pak ve dvouletých intervalech.
Co dělat, aby klívie kvetla
Aby klívie vykvetla, vyžaduje plné oslunění, ale zároveň ochranu proti letnímu úpalu. Teplota v zimě musí být kolem 15 °C, a pokud takovou teplotu nedodržíme, bývá to často důvod, proč nekvete. Na závadu bývá také příliš velký květináč, v takovém se klívii také nechce do květu. Květináč musí být těsný tak, aby z něho celá rostlina doslova lezla ven. Ačkoliv se takové podmínky zdají jako nelogické, klívie stísněné prostory miluje a často za takových podmínek kvete.
I tento druh klívie je krásný
Klívie červená je tím nejčastějším druhem, který se v našich domácnostech pěstuje. Nicméně to nezmámená, že jiný druh neexistuje. Tím druhým druhem je klívie sličná (Clivia nobilis), která má užší list, menší převislé květy, co jsou nejprve načervenalé, později žluté a vrcholy cípů jsou zelené.
O autorce: Vystudovala Zahradní inženýrství na České zemědělské univerzitě v Praze a již přes 20 let působí jako zahradní architektka. Její koníček se zároveň stal i její profesí, založila úspěšnou, realizační firmu, která svým zákazníkům ukazuje, že krásnou a udržovanou zahradu může mít každý, stačí jen vědět, jak na to. Své odborné znalosti a zkušenosti sdílí také na sociálních sítích a těší ji zájem fanoušků o rostliny a přírodu kolem nás. Zahradnímu oboru propadla natolik, že jej řadu let vyučovala na středních školách a vychovala tak několik generací mladých a perspektivních zahradníků.
