Rozrazilovec je označení pro méně známou trvalku s latinským jménem Veronicastrum. Dali mu ho čeští trvalkáři, aby upozornili na rozdíl mezi rozrazilem (Veronica) a rodem Veronicastrum. Jméno se ujalo tak napůl, často se můžete setkat i s počeštěným latinským názvem – veronikastrum (a někdy i s prostým „rozrazil“). Rostlina byla nejprve řazená do čeledi krtičníkovité, nyní patří mezi jitrocelovité. Existuje ve dvou druzích.
Rozrazilovec viržinský a sibiřský
Původem severoamerický rozrazilovec viržinský (V. virginicum) je dlouhověká, poměrně vzrůstná (výška 120–200 cm, šířka 60 cm) trsnatá trvalka, která vytváří nevětvené, ale bohatě olistěné lodyhy. Kvete nejčastěji během letních prázdnin, tedy od července do srpna, a její bílé nebo růžově zbarvené květy uspořádané do klasovitého květenství silně přitahují hmyz. Pěstuje se v několika kultivarech, které se liší jednak výškou, a jednak barvou květů. K nejhezčím patří odrůda 'Fascination', pro niž jsou typické fasciace (svazčitost) – zvláštně tvarované ploché útvary vyrůstající z květenství. Na podzim se rozrazilovce zbarvují dožluta.
Setkat se můžete i s asijským rozrazilovcem sibiřským (V. sibiricum) nebo s mezidruhovými kříženci. Nároky mají oba druhy podobné a množí se dělením trsů.
Kam rozrazilovce vysadit
Rozrazilovce uvítají prostorná a osluněná místa (v polostínu se vytahují za sluncem) s mírně vlhkou, ale propustnou půdou (měla by být trvale vlhká, ale ne zamokřená). Za sucha potřebují alespoň jednou týdně zalít, jinak svěšují listy. Na péči nejsou náročné a zimu zvládají dobře, jen zjara potřebují nad zemí odstranit odumřelé části rostlin.
Na zahradě se rozrazilovce uplatní v kombinaci s keři nebo v pozadí smíšených trvalkových záhonů. Vysadit je můžete s dalšími trvalkami kvetoucími v létě, jako jsou třapatkovky, řebříčky, zavinutky nebo třeba bělotrny. Hodí se také do přírodních zahrad.
