Stromy tvoří kostru zahrady, keře a živé ploty jí dávají zelený rám. Zatímco trvalky, letničky a trávy můžete po libosti přesazovat, při výsadbě dřevin byste měli přemýšlet na dlouho dopředu. Není nic nepříjemnějšího, než když se musí porazit nebo silným řezem zohyzdit strom, který během let vyrostl do jedinečné krásy. Při výběru dřevin proto vždy třeba myslete na to, jak budou vysoké a široké, jak rychle porostou a zda je – pokud to bude nutné – lze udržet na uzdě nůžkami nebo pilou.
Stromy jako výrazné solitéry
Pokud máte v zahradě dostatek místa, můžete vsadit na solitéry, jako katalpa nebo šácholan, které se v průběhu let rozvinou v působivé, ale také rozkladité stromy. Zřetelně menší zůstávají například okrasné jabloně a okrasné javory, které díky rozmanitosti kultivarů najdou uplatnění v každé zahradě. U stromů vysazovaných jako solitéry je důležitý vzhled v průběhu celého roku. Ideální jsou tedy druhy a odrůdy, které jsou opticky zajímavé několikrát do roka: například okrasné jabloně jsou na jaře obsypány bezpočtem květů a na podzim je zdobí zářivé plody. Mnohé okrasné javory nadchnou barevnou proměnou listů, která se odehrává od jarního rašení až po podzimní červenání.
Skupinové výsadby stromů
Ve smíšených skupinách dřevin se dobře doplňují různé druhy. Jejich kvetení pak na sebe může navazovat a zelenolisté keře lze doplnit pestrobarevnými, například bíle panašovanou svídou bílou (Cornus alba ’Argenteomarginata’) nebo červenolistou lískou největší (Corylus maxima ’Purpurea’). Celkový obrázek doplňují dřeviny, které vypadají dobře také v zimě, jako svída bílá (Cornus alba) s krvavě červenými větvičkami nebo javor šedý (Acer griseum) s nápadnou červenohnědou kůrou.
Nízké převislé dřeviny nepotřebují moc místa a najdou uplatnění na každém záhonu.
Foto: Shutterstock
Stálezelené listnaté dřeviny a jehličnany
Obohacením všech skupin dřevin jsou stálezelené rostliny. Na jaře a v létě vnášejí klid mezi pestré kvetoucí keře, v zimě jsou zelenými ostrůvky v osiřelé zahradě. Zatímco většina listnatých stálezelených dřevin, jako zimostráz, cesmína a bobkovišeň, dobře snáší řez, z jehličnatých stromů snese silný řez pouze tis.
Přísně stříhané a tvarované dřeviny
Jasné geometrické tvary obecně přitahují pozornost. Tohoto efektu docílíte v první řadě pomocí lip vedených na špalíru, platanu javorolistého a zahradních „bonsají“ (většinou borovic a tisů). Jejich kontury musíte ovšem pravidelně upravovat nůžkami, což vyžaduje poměrně dost času. Oblíbeným kompozičním prvkem jsou také kultivary s kulovitou korunkou javoru mléče (Acs ’Globosum’) a trnovníku akátu (Robinia pseudoacacia ’Umbraculifera’). Jejich koruny řezat můžete, ale nemusíte, pokud vám nevadí určité odchylky od ideálního tvaru. S kulovitě střiženým zimostrázem, kužely zeravu a nízkými stromky s kulovitou korunkou lze geometrické prvky snadno uplatnit i na malých záhonech.
Odpočívadlo pak lze zastínit „deštníkovitě“ vedeným stromem na konstrukci – třeba moruší nebo lípou zelenou. I takovýto živý slunečník však bude nutné pravidelně udržovat.
Dřeviny na kmínku v záhonech
Rostliny na kmínku nepotřebují moc místa a najdou uplatnění na každém záhonu. Ideální jsou stálezelené keře, jako zimostráz a cesmína, které krášlí zahradu i v zimě. Některé stromky, jako pestrolistý kultivar vrby celolisté (Salix integra ’Hakuro Nishiki’), byste měli střihat každoročně, aby si udržely barvu a tvar. U dalších druhů, třeba u kultivaru třešně křovité s kulovitou korunkou (Prunus fruticosa ’Globosa’), to není nutné. Při nákupu stromku si nechte poradit v dobré školce.