Nejde přitom jen o stálezelené rostliny. Existují i druhy zelené v zimě, nebo poloopadavé. V čem je rozdíl? Názvy vystihují to podstatné...
Stálezelené, zelené v zimě, nebo poloopadavé?
Typické stálezelené rostliny, jako tis, zimostráz, bobkovišeň a pěnišník, si nechávají listy (nebo jehlice) často po mnoho let a jejich výměna je nenápadná. K rostlinám zeleným v zimě patří třeba ptačí zob vejčitolistý, mnoho druhů škornic, čemeřice a také čistec vlnatý – listy mají po celou zimu, každoročně koncem zimy je ale shazují a na jaře znovu raší. Poloopadavé rostliny, jako ptačí zob obecný nebo pěnišník tupý (japonská azalka), ztratí část listů už během zimy, nejpozději na jaře odhodí všechnu zeleň a vyraší nově.
Trvalky, které si ponechávají listy přes zimu
I mezi trvalkami se najdou takové, které zůstávají zelené i v zimě. Například pryšec mandloňovitý (Euphorbia amygdaloides ’Purpurea’) dorůstá až 50 cm. Měl by být na mírně chráněném místě. Škornice (Epimedium) je skvělá půdopokryvná rostlina pod stromy a keře. Velké listy bergenie (Bergenia) zase vyniknou v zimním trvalkovém záhonu. Tato velká rostlina prospívá nejlépe ve stínu, půda nesmí být příliš suchá. A výhonky pryšce myrtovitého (Euphorbia myrsinites) budou ozdobou každé skalky. Tato trvalka miluje plné slunce a snáší sucho.
Zalévání stálezelených rostlin je důležité i v zimě
Stálezelené rostliny nemají období zimního klidu. Fotosyntéza u nich probíhá stejně jako po zbytek roku, a proto i v zimě potřebují vodu. Jenže co když je půda zmrzlá? Tehdy z ní rostliny nemohou vodu přijímat. Se zálivkou tudíž počkejte na oblevu, tedy na dny, kdy nemrzne. Zalévejte spíše odpoledne, a to přímo ke kořenům, a pokud možnou vlažnou vodou.
Pravidelně kontrolujte vlhkost půdy i u rostlin v nádobách. Kritické jsou slunné, ale velmi chladné dny. Proto je dobré na zimu přenést stálezelené rostliny v nádobách do stínu.
Zimní nástrahy pro dřeviny: mokrý sníh a holomráz
Zimy u nás sice bývají v posledních letech mírnější, ale to neznamená, že pro rostliny nepředstavují žádné těžkosti. Například mokrý sníh: když ho napadne dost, dokáže polámat větve. Ohroženy jsou především stálezelené rostliny, na nichž se nashromáždí víc sněhu než na holých větvích listnáčů. Proto hned jak to půjde, oklepejte mokrou zátěž z větví koštětem.
Pokud není sníh, ale třeskutě mrzne, mluvíme o holomrazu. Jím trpí především stálezelené listnaté dřeviny: jejich listy obvykle nezmrznou, ale spíš uschnou („mrazové vysychání“). Pěnišníky na ochranu listy srolují, u blýskalky nebo bobkovišně listy naopak rychle zhnědnou.
