Zimolez vonný (Lonicera fragrantissima) a trochu menší zimolez Purpusův (L. × purpusii) vypadají v létě spíše nenápadně. Už v prosinci ale otevírají první smetanově bílé květy a zvláště v době hlavního kvetení, tj. v únoru až březnu, prosytí zahradu intenzivní vůní, která připomíná jasmín (někdo cítí spíš citron).
Časné květy zimolezu slouží jako potrava pro včely
Oba zimolezy se často pěstují nejen pro své vonné květy, ale také proto, že fungují jako první zdroj potravy pro včely. Zimolez vonný je rychle rostoucí mrazuvzdorný keř (zvládne i -30 °C). Pochází z Číny a vytváří polokulovitý keř s převisajícími větvemi. Podobného vzrůstu je i zimolez Purpusův, který je křížencem zimolezu vonného a Standishova. Květy obou druhů vyrůstají na keři vždy v páru na jedné stopce v paždí listu. Po odkvětu (v květnu) vznikají z květů okrasné, ale nejedlé červené plody, které dozrávají v červnu.
Keře zimolezů se hodí do smíšených živých plotů
Rozvolněné keře zimolezu vonného a Purpusova dorůstají výšky dvou metrů, resp. půldruhého metru, a hodí se k solitérní výsadbě do malých zahrad nebo do smíšených živých plotů. V regionech s mírným klimatem jsou jejich listy poloopadavé a vytrvávají na keřích až do květu. V drsnějších polohách shazují v zimě kvetoucí zimolezy listy většinou už koncem podzimu.
Oba druhy zimolezu prospívají v každé dobré zahradní půdě a vyhovuje jim slunné až polostinné stanoviště. Zpětný řez jejich keřů se omezuje na odstraňování mrtvého dřeva. K množení se nejčastěji využívají dřevité řízky, semena musejí projít stratifikací.
Zdroj: autorka a Petr Laně
