Na oknech našich prababiček málokdy chyběl vonný muškát. Dnes však pelargonie s nenápadnými – i když půvabnými – květy upadly tak trochu v zapomnění. Pravděpodobně proto, že nedělají radost zraku (a jejich krása není znát zdálky), ale čichu – a musíte přijít až těsně k nim, nebo se jich dokonce dotknout, abyste se jimi potěšili.
Muškáty s vůní citronu, růže nebo čokolády
Existuje přes 300 druhů a odrůd vonných muškátů. Skoro každý ví, že jsou mezi nimi odrůdy vonící po citronu či pomeranči, ale najdou se i takové, jejichž aroma připomíná růže, mrkev, čokoládu, pinii, mátu, eukalyptus nebo jemné nuance zázvoru. Původcem vůně jsou těkavé silice: jejich aroma se rozvine po lehkém doteku nebo rozemnutí listů, za horka je však ucítíte, i když jen projdete kolem rostliny.
Jak to v přírodě bývá, tahle vůně má svůj účel: chrání rostliny před žravými slimáky nebo housenkami. Proto se také vonné muškáty postavené na okně uplatní i jako odpuzovače hmyzu. (Ale pozor: i když jejich vůně není příjemná mouchám a komárům, třeba molice si z ní nic nedělají.)
Jak se o vonné muškáty správně starat
Domovem vonných pelargonií je jižní Afrika a podobně jako většina jejich příbuzných mají rády teplo a světlo. Ideální je pro ně stanoviště orientované na jih, ale vyhovuje jim i východní nebo západní strana. Pro většinu odrůd platí: čím slunnější je stanoviště, tím víc květů rostlina vytvoří. Květy byste měli po odkvětu pečlivě odstraňovat, především pokud začíná kvetení polevovat. Obecně zalévejte střídmě (i v zimě!): pelargonie mohou v kořenech, stoncích a listech hromadit vodu; přemokření však netolerují.
Pelargonie jsou náročné na živiny, a proto byste je od dubna až do října měli pravidelně přihnojovat komplexním hnojivem. Ale pozor, pokud se rostliny hnojí příliš silně, ztratí původní charakter růstu a hrozí jim také spálení. Vonné pelargonie rostou nejlépe v terakotových nádobách a propustné půdě. Přitom jsou důležité dobrá drenáž a velký odtokový otvor. Na podzim rostliny seřízněte o třetinu až dvě třetiny; přezimujte je pak ve světlém a chladném pokoji nebo v zimní zahradě.
Vonné muškáty se uplatní i v kuchyni
Vonné pelargonie se hodí i k ochucení jídla a nápojů, samozřejmě za podmínky, že je neošetřujete jedovatými insekticidy. Při dávkování se držte zásady: méně je více. Aroma listů je totiž někdy tak intenzivní, že ve větším množství mohou požitek ze salátu, pudinku či osvěžující limonády zkazit.
Množení vonných muškátů řízkováním
K řízkování muškátů je zapotřebí čistý a ostrý nůž. V ideálním případě vydezinfikujte jeho čepel po každé rostlině alkoholem nebo ji protáhněte nad plamenem, aby nemohlo dojít k přenosu a množení bakteriálních patogenů (například bakterií Xanthomonas). Uřízněte vrcholové řízky tak, aby na stonku zůstaly jeden až dva páry listů. Květy a poupata odstraňte. Nařízkované rostliny pak jednotlivě zapíchejte do sadbovačů vyplněných chudým substrátem pro výsev a množení. Nakonec do květináčků ještě přidejte cedulky s označením odrůdy, aby nedošlo k záměně. Substrát udržujte vlhký, ale ne přemokřený. V létě řízky zakoření během několika týdnů, v zimě to trvá dva až tři měsíce.
