Podle legend květy vřesu obecného (Calluna vulgaris) přispívají k udržení vitality a mládí. Bíle kvetoucí vřes má navíc zajišťovat ochranu proti zlu a je symbolem štěstí. Méně se však ví, že je vřes léčivý a navíc medonosný.
Vřes proti zánětům i depresím
Vřes vytváří polodřevnatý stálezelený keřík, který od konce července do listopadu kvete bílými nebo starorůžově zbarvenými květy. Někdy bývá zaměňovaný s vřesovcem. Ten ale kvete nejčastěji od zimy do konce jara. Vřes navíc potřebuje plné slunce, zatímco vřesovec uvítá mírný polostín.
Hlavní předností vřesu jako léčivky je dezinfekce močových cest – užívá se k léčbě jejich zánětů a při potížích s močovými kaménky. Pomáhá i při revmatu a dně, zklidňuje rovněž nervovou soustavu, účinkuje proti nespavosti a zabírá proto depresím. Jelikož nemá žádné vedlejší účinky, může se užívat dlouhodobě, nejčastěji ve formě čajových směsí.
Sběr a sušení léčivého vřesu
K léčivým účelů se využívám ale jen původní vřes obecný, zahradní odrůdy jsou bohužel jen okrasné. Sbírá se kvetoucí nezdřevnatělá nať odebraná v polovině stonku. Čistější drogu získáte sběrem květů, což je ovšem mnohem pracnější.
Stonky vřesu se suší zavěšené ve svazcích na suchém a stinném místě. Květy s lístky můžete také stáhnout z větvičky po směru růstu a sušit je v tenké vrstvě na papíru, tácu či plechu. Květ vřesu schne rychle, proto ho nikdy nesušte vřes v troubě nebo sušičce. Usušený na čerstvém vzduchu si zachovává přirozenou barvu.
