Latinské jméno sedmikrásky obecné je Bellis perennis: „bellis“ znamená pěkná, „perennis“ vytrvalá – a oba názvy ji přesně vystihují. Bílé úbory sedmikrásky obecné najdete v každé zahradě (i když v anglickém trávníku obvykle není vítaná) a na každé louce. Kvete hojně, a to od března do října, za mírného počasí roztroušeně i v zimních měsících.
Sedmikrásky a jejich vyšlechtěné odrůdy
Z přibližně patnácti druhů sedmikrásek rostoucích na severní polokouli bylo vyšlechtěno mnoho odrůd, přičemž některé mají kvést stejně vytrvale jako jejich planě rostoucí příbuzné. Většinou se však pěstují jako dvouletky (nevydrží na místě déle, jejich kvetení postupně oslabuje a někdy se vracejí k původnímu druhu).
V průběhu let tak byly na trh uvedeny odrůdy 5 až 20 cm vysokých sedmikrásek s různě tvarovanými a velkými úbory (3–5 cm), od jednoduchých plochých přes plné až po pomponkovité, a to v červené, růžové nebo bílé barvě. V zahradnictvích se nejčastěji prodávají odrůdy s růžovobílými úbory.
Sedmikrásky pěstované jako dvouletky
Vyšlechtěné sedmikrásky se pěstují jako dvouletky a můžete si je sami vypěstovat. Jejich semena se vysévají v červnu nebo v červenci (ideálně do skleníku – potřebují ke klíčení vyšší teplotu – 18 až 20 °C). Silné sazenice se v září vysazují na záhon, kde přezimují pod lehkým ochranným krytem (z netkané textilie nebo chvojí) a na jaře se už můžete těšit z jejich květů (od března do konce června).
Co potřebují šlechtěné odrůdy sedmikrásek
Přestože jsou šlechtěné, jsou okrasné sedmikrásky nenáročné na pěstování. Mají rády slunce, vyhovuje jim propustná a na živiny bohatá půda a uvítají pravidelnou zálivku (zvláště při pěstování v nádobách). Při silných nočních mrazech, které se mohou vyskytnout i v březnu, je přikryjte netkanou textilií. Na záhonu nebo v nádobách vám sedmikrásky pokvetou při pravidelném vyštipování odkvetlých úborů asi tři měsíce.
