Proč se do řízkování dřevin vůbec pouštět? Získáte množství nových sazenic (z každé rovné jednoleté větvičky si připravíte hned několik řízků) a ušetříte za jejich nákup. Zužitkovat přitom můžete i větve po řezu vybraných druhů, které byste jinak rozdrtili nebo vyhodili. Ujmuté řízky budou navíc identické s mateřskou rostlinou, tzn. že budou mít stejné odrůdové vlastnosti.
Dřevitý řízek by měl být silný asi jako tužka
Množení dřevin řízkováním je snadné a zvládne ho každý. Jak postupovat? Každý řízek by měl mít zhruba sílu tužky a délku 15 až 20 cm. Poté, co si vyberete tu správnou větvičku, veďte nůžkami rovný řez nad nejvýše postaveným pupenem řízku a šikmý řez pod nejspodnějším pupenem. Důvodem je, abyste později při vysazování nezaměnili směr růstu a nevysadili řízek vzhůru nohama.
Při výsadbě nespleťte horní a dolní konec řízku
Řízky zasaďte do nakypřené půdy na mírně zastíněném stanovišti tak, aby od sebe byly vzdálené 10 až 15 cm. Vysaďte je šikmým koncem dolů tak hluboko, aby horní pupen (nebo pár horních pupenů) vyčníval jen 2–3 cm z půdy. Nakonec zasazené řízky zalijte. Ty, které se ujmou, na jaře vyraší.
Zdroj: autorský článek převzatý z tištené verze časopisu
