Rozchodníkovce – zejména rozchodníkovec nachový a rozchodníkovec nádherný (Hylotelephium telephium a H. spectabile) – znáte asi spíš pod označením rozchodník. Dříve totiž byly řazeny do velkého rodu rozchodníků (Sedum) a v mnoha zahradnictvích i v literatuře jsou stále často označovány tímto rodovým názvem.
Ať už jim ale říkáte jakýmkoli jménem, pořád platí, že jde o nenáročné trvalky, které rostou na všech běžných zahradních půdách, jsou odolné vůči chorobám a škůdcům a bez problémů se vyrovnají i se suchem.
Rozchodníkovce nehnojte, jinak se rozklesnou
Přemíra vláhy může dokonce rozchodníkovcům uškodit, jelikož způsobuje hnilobu stonků. Hlavně při pěstování v nádobách proto dbejte na dobrou drenáž. Podobně jsou na tom tyto rostliny s hnojením: velké dávky hnojiva je sice nepoškodí, když však stonky příliš vyrostou a květy ztěžknou, rozchodníkovce se rozklesnou a uprostřed trsu vzniknou mezery bez květů. Proto je hnojte raději střídmě.
Nejsilnější stonky rozchodníkovců odstraňte
Zahradníci v Nizozemsku testovali různé metody, které měly zabránit rozpadání trsů rozchodníkovce nádherného. Ukázalo, že nejlépe funguje, když se během sezony těsně u země vylámou nejsilnější výhony vyrůstající ve středu rostliny. Toto opatření totiž brání tomu, aby silné stonky uprostřed rostliny později příliš ztěžkly, „kácely se“ směrem z trsu, a přitom lámaly okolní slabší výhony.
Po dvou až třech letech rozchodníkovce rozdělte
Odkvetlá květenství rozchodníkovců ponechte přes zimu na záhonech a jejich stonky zastřihněte u země až na jaře, jakmile se objeví první zelené růžice listů. Tehdy můžete rostliny také dělit – rozdělení trsů jednou za dva až tři roky udrží rostliny mladé a přispěje k jejich kompaktnosti. Zmlazené rostliny bez dalších opatření brzy obrazí.