I když už je srpen, rozhodně je stále co sázet a vysévat. Na plodovou zeleninu už zapomeňte, ta má příliš dlouhou vegetační dobu, s ostatními druhy ale můžete vesele experimentovat.
Tyto druhy zeleniny ještě vyrostou
Špenát si dal v horkém počasí pauzu, protože většina druhů má tendenci během dlouhých dnů vybíhat do květu, ale teď přichází opět na řadu. Dny se postupně zkracují, noci ochlazují a ochlazení přes den na sebe nenechá dlouho čekat. Vysejte ho do řádků a sbírejte klidně po jednotlivých lístcích jako přísadu do letních salátů. Barevně i chuťově je oživí.
Stále ještě je doba ředkviček. Když sáhnete po celoročních odrůdách, nebudou vybíhat do květu ani dřevnatět. Doporučujeme je vysévat na etapy, ve 14 denních rozestupech, abyste si zajistili kontinuálně dlouhou sklizeň. V tomto režimu budete křehké bulvičky sklízet ještě na začátku listopadu. Jen semínka nezapomeňte pravidelně zalévat, na chuť ředkviček má nepravidelná zálivka negativní vliv.
Polníček bývá synonymem zimního salátu podobně jako kadeřávek. První jmenovaný sklidíte začátkem zimy, druhý můžete nechat i přemrznout. U kadeřávku je naopak mráz ku prospěchu chuti a čím přemrzlejší salát budete sklízet, tím sladší bude.
Skvělou volbou je i asijská zelenina, především pak choi. Má krátkou vegetační dobu, odolává i nižším teplotám a křehké stonky budete milovat tepelně upravené v podzimních salátech.
Máte skleník? Dostaňte ze sezóny, co to dá
Majitelé skleníků mají situaci ještě o něco jednodušší. Sezóna v něm totiž končí zhruba o měsíc později a když budete dobře pracovat s větráním, dokážete v něm klidně vypěstovat i druhou várku okurek. Stačí, když teď zapícháte přímo do země semínka okurek a budete je dostatečně zalévat. Okurky mají hodně krátkou vegetační dobu, obecně se uvádí, že první plody sklidíte již 66 dní po výsevu semínek, tak je zkuste. Nejspíš už nesklidíte koše okurek, ale na pár zavařovacích sklenic nebo do salátu jich ještě bude dost.
Už máte pěstování a sklizně dost? Dopřejte záhonům hnojení
I když už se nechcete do žádného dalšího pěstování pouštět, nenechávejte záhony ležet ladem. Půda je v nich vyčerpaná, co mohla, to odevzdala pěstovaným plodinám, a tak je dobré ji vyživit. Možností máte hned několik:
Zelené hnojení
Rostlin používaných na zelené hnojení je celá řada. U nás vedou svazenka, hořčice nebo čirok. Stačí na záhony rozhodit teď po sklizni semínka a o víc se nestarat. Na jaře pak záhon na hrubo posekáte a pak jen do země biomasu zaryjete. K čemu to celé je? Zelené hnojení přispívá ke zlepšení struktury půdy, dodává jí živiny a některé z rostlin (např. čirok nebo hořčice) mají nematocidní účinky, takže relativně účinně bojují s některými škůdci v zemi (např. s háďátky).
Hnůj
Jestli se vám do zeleného hnojení nechce, klidně na záhony rozhoďte čerstvý koňský nebo kravský hnůj. Nebojte, zapáchat bude jen do prvního deště, vyživovat půdu bude ale celou zimu. Na jaře pouze shrábnete to, co z hnoje zbylo (zvlášť větší vrstvy je potřeba odstranit, zelenině by se tolik živin nelíbilo) a můžete sázet plodovou zeleninu.
O autorce:
Vystudovala marketing na zlínské Univerzitě Tomáše Bati, ale propadla psaní a zahradě, které věnuje téměř veškerý volný čas. Její vášní je hlavně zelenina, intuitivní zahradničení a pěstování všeho pokud možno přírodně. Ráda si piplá sazeničky od semínka, zkouší stále něco nového a zahradničení je pro ni relax i fitko pod širým nebem.
