V minulosti si každý zahrádkář míchal vlastní zahradní zeminu. Používal k tomu stávající půdu, kompost, někdy hnůj, občas písek pro vylehčení, jindy trochu jílu. Záleželo na tom, jakou půdu potřeboval. Dnes si sice můžete skočit do hobbymarketu a koupit pytel hotového substrátu, pokud ale z pozemku strháváte travní drn, stojí za to si drnovku vytvořit.
Jak vypadá drnovka a k čemu ji použít
Zemina vzniklá ze zkompostovaných drnů obsahuje hodně humusu, je spíše těžší (do lehčích půd přidávejte listovku), má drobtovitou strukturu a tmavou barvu a dokáže pojmout velké množství vody. Její zrání se uvádí od jednoho do dvou let.
Drnovku můžete přidávat k substrátu pro rostliny pěstované v truhlících nebo jiných nádobách, k dřevinám nebo plodinám preferujícím těžší půdu.
Jak kompostovat travní drny
Před odstraněním drnů z vymezené plochy, trávu posečte a kompostujte zvlášť. Drny z půdy odrývejte, pokud možno, zhruba ve tvaru cihel o výšce asi 7 cm. Ty následně v místě kompostování pokládejte na sebe – někdo doporučuje vždy travou dolů, často se ale uvádí vrstvení drnů travou k sobě. První vrstva tedy travou nahoru, druhá travou dolů, třetí opět nahoru atd. Tak jako tak se na průřezu kompostu střídají vrstvy půdy s vrstvami trávy. Poslední vrstva by měla být půdou nahoru.
Výška drnového kompostu může být metr až 1,5 m (záleží na množství drnů). Při vrstvení je možné vkládat mezi jednotlivé vrstvy ještě hnůj nebo třeba rohovinovou moučku (tu na travní část drnů). Kompost je každopádně dobré průběžně prolévat vodou, dříve se používala močůvka, a to i v následujících měsících (zvláště je-li sucho).
Co dělat s rozloženými drny trávy
Po několika měsících až po roce drny prohlédněte, zjistěte nakolik jsou už rozpadlé a rozložené (někteří praktici kompost po dvou měsících až půl roce ještě přehazují). Pokud je výsledná zemina sypká, proházejte ji přes katr (prohazovačku, prohazovací síto), nerozložené větší kousky můžete rozdělit na menší a dál kompostovat. Po dvou letech jsou už ale všechny dokonale rozložené.
