To, že se půda nesmí nechat přes zimu ležet ladem, věděli už naši předci. Jejich moudrosti se pak drží například bio farmáři, kteří svá pole na pečlivě připravují na další sezonu. Možností, co dělat, přitom máte hned několik, a to i v případě, že nechcete vysévat žádné ozimé plodiny.
Zelené hnojení
Používat zelené hnojení je jeden z nejlepších a také nejjednodušších způsobů. Jakmile ze záhonů sklidíte, vysejte semínka hořčice, svazenky, žita s vikví nebo řepky. Možností je celá řada, vybírejte proto nejen s ohledem na to, co je vám sympatické, ale také, jaké vlastnosti konkrétní zelené hnojení má. Většinou půdu skvěle provzdušní kořeny, zelené části se zase na jaře do půdy zaryjí a svým rozkladem ji obohatí o cenné živiny. Výhodou zeleného hnojení je i to, že zabraňuje růstu plevele – prostě už pro něj na záhoně nezbude místo.
Mulčování čerstvým hnojem
Tuto metodu použijte jen na záhony, na kterých plánujete příští rok pěstovat zeleninu tzv. první trati, tedy tu, co je nejnáročnější na živiny. Jde třeba o rajčata, papriky, lilky apod. Pro jiné druhy zeleniny by tento způsob hnojení mohl být příliš výživný.
Čerstvý hnůj (můžete použít libovolný, kromě prasečího) rozprostřete na prázdné záhony ve vrstvě alespoň 10 cm tak, aby vytvořil souvislou vrstvu. Vše cenné bezpečně schová a zeminu obohatí o výživu. Nemusíte se bát, že by čerstvý hnůj příliš zapáchal, stačí jeden vydatnější déšť a všechny „vonné“ látky se spláchnou do půdy.
Na jaře hnůj shrábněte a nechte dozrát buď v kompostu, nebo někde v rohu zahrady. V této podobě by byl k rostlinám ještě příliš agresivní.
Kompostování v záhonech
Tato metoda je u nás používaná relativně málo, přitom nestojí vůbec nic. Pravda, na pohled je ze všech nejméně líbivá, ale zase je naprosto v souladu s permakulturními pravidly, která fungují na principu „nech na zahradě to, co z ní vyšlo“.
O co jde? Jednoduše o to, že na záhony házíte bioodpad ze zahrady a kuchyně místo do kompostu. Vhodné jsou veškeré rostlinné zbytky, odřezky zeleniny, kompostovatelné čajové sáčky, kávová sedlina, vaječné a jiné skořápky, klidně ale i dřevěný popel z krbu (pozor, opravdu dřevěný, ne z uhlí nebo briket). Vše průběžně rozprostírejte na záhony ve vrstvě, při oblevě můžete bioodpad i lehce zapravit do půdy. Do jara se vše rozloží, a to, co ne, snadno zaryjete.
Tuto metodu používejte obezřetně, pokud se na vaší zahrady s oblibou prohání hraboši. Těm byste tímto způsobem mohli udělat velkou radost v podobě naservírované hostiny.
O autorce:
Vystudovala marketing na zlínské Univerzitě Tomáše Bati, ale propadla psaní a zahradě, které věnuje téměř veškerý volný čas. Její vášní je hlavně zelenina, intuitivní zahradničení a pěstování všeho pokud možno přírodně. Ráda si piplá sazeničky od semínka, zkouší stále něco nového a zahradničení je pro ni relax i fitko pod širým nebem.
