Josta: kříženec rybízu a angreštu, který se hodí i pro naprosté začátečníky. S minimem péče roste jako plevel

Josta zažívá v posledních letech něco jako renesanci. Sice byla vyšlechtěna už v roce 1977 v tehdejším NDR, ale po slávě, kterou sklidila u našich babiček, jakoby upadla v zapomnění. Teď naštěstí křížence černého rybízu a angreštu znovuobjevujeme. 

Sklizeň ovoce: jak poznat nejvhodnější termín

www.nkz.cz

Co byste o jostě měli vědět

Jde o beztrnného křížence černého rybízu a angreštu, který v ideálních podmínkách dorůstá až do dvoumetrové výšky. Oproti svým rodičům je tedy větší a rozložitější. Pořídit si ho můžete ve dvou podobách - keřové a stromkové. Snazší pro pěstování je ale klasický keř. Stromky se totiž při větším větru snadno vyvrátí.

Skvělé je, že josta absolutně nezajímá škůdce a většina odrůd je rezistentní i vůči typickým chorobám rodičů, nenapadá je vlnovník rybízový, ani americké padlí angreštové.

Angrešt a josta: Jak je prořezat, aby vám i za rok daly spoustu plodů? Dodržte přesný postup, ať je nezničíte

www.nkz.cz

Jak pěstovat jostu

Josta je na pěstování opravdu nenáročná. Až si ji přinesete domů, najděte jí slunečné stanoviště a místo, kde je alespoň středně propustná zem plná živin. Po vysazení ji nezapomeňte zalévat, dokud pořádně neprokoření. Pro výsadbu volte raději podzim, v tomto ročním období je víc srážek než zjara a tím pádem větší jistota, že se keř uchytí.

Už příští rok na jaře začne bujně růst a vy v létě sklidíte první plody. 

Řez josty

Plody se tvoří podobně jako u rybízu už na loňských výhonech a výhodou je, že na víceletých větvích rostou další krátké výhony, které zůstávají plodné po celé roky. To znamená, že josta bude potřebovat oproti jiným bobulovinám minimum vaší péče při přořezávání. 

V srpnu, po sklizni, keř prořežte pouze tak, aby zůstal volný a vzdušný a i bobule uvnitř mohly pěkně zrát. Větší zásah si rostlina vyžádá až zhruba po 6 letech, kdy bude třeba odříznout u země staré výhony a nechat prostor mladým.

O autorce:
Vystudovala marketing na zlínské Univerzitě Tomáše Bati, ale propadla psaní a zahradě, které věnuje téměř veškerý volný čas. Její vášní je hlavně zelenina, intuitivní zahradničení a pěstování všeho pokud možno přírodně. Ráda si piplá sazeničky od semínka, zkouší stále něco nového a zahradničení je pro ni relax i fitko pod širým nebem.

Video tipy pro spokojenou zahradu od redakce Naše krásná zahrada