Jde o bylinu, která roste v podstatě po celém světě s výjimkou tropických oblastí, a tak se není co divit, že její účinky jsou známé opravdu téměř všude. Má nezastupitelné místo v lidovém léčitelství, využívána je především k léčení artritidy a anémie, má silné protizánětlivé účinky a milována je i kosmetickým průmyslem.
Kdy a jak sbírat kopřivu
Ideální pro sběr kopřivy je časné jaro, když jsou rostliny ještě mladé a mají křehké a menší lístky. V tu chvíli obsahuje málo dusičnanů. Čím starší rostlina je, tím obsahuje dusičnanů víc. Od května dál ji proto sbírejte v omezeném množství a zaměřte se vždy jen na horní max. 4 patra listů. Kopřivu rozhodně nesbírejte v místě, kde je masivně rozrostlá a evidentně se jí tam hodně daří. To bývají místa masivně zasažena dusičnany ze zemědělství.
Na sběr se vždy vybavte rukavicemi, žahavka, jak se kopřivě také někdy říká, umí pěkně pálit. Žahavý sekret z jejích chloupků vyvolává na lidské kůži reakci podobnou té alergické, což je pro většinu lidí nepříjemné, citlivější osoby ale může potrápit.
Na co je dobrá kopřiva
Možností je nepřeberné množství. Teď brzy na jaře je ideální ji začerstva konzumovat, koneckonců už v době našich praprapředků byla kopřiva hojnou součástí velikonočních pokrmů.
Vyrobit si z ní můžete lahodné pesto, sirup nebo nasušit ji na čaj (pozor, ten ale souvisle neužívejte déle než 3 týdny). Vynikající je do nádivek, jarních zeleninových salátů nebo polévek. Vždy je ale potřeba ji před konzumací alespoň zblanšírovat, aby vás žahavé chloupky nepopálily v ústech.
Na co je dobrá kopřivová jícha
Skvělé je, že tak, jak kopřiva působí na lidské zdraví, funguje i na zahradě.
Mezi zahrádkáři holdujícími přírodnímu způsobu zahradničení je nedotknutelná kopřivová jícha, která funguje jako půdní i listové hnojivo a má moc odrazovat i některé škůdce.
Připravíte ji macerací celých kopřiv ve vodě po dobu alespoň 3 týdnů. Stačí natrhané kopřivy zalít vodou tak, aby byly rostliny ponořené, uzavřít a občas promíchat. Směs začne relativně brzy kvasit, což je žádoucí, ale nese s sebou také výrazný zápach. Jíchu proto vždy připravujte v odlehlé části zahrady. Po vykvašení nálev přeceďte a pro zálivku řeďte v poměru 1:10.
Oproti např. kompostu má jakákoliv jícha jednu obrovskou výhodu, živiny dodává rostlinám okamžitě, zatímco z kompostu se uvolňují pozvolna. Výhoda je i jistou nevýhodou, protože živiny z jíchy se při prvním dešti z půdy vyplaví. Aplikujte ji proto vždy ke kořenům a ideálně po dešti.
Použít ji můžete i jako přírodní postřik proti mšicím, jen počítejte, že budete muset aplikaci několikrát zopakovat.
Zdroje: serafinbyliny.cz, rodinnezahrady.cz, lekarna.cz
