Negativní názor na listy ořešáku pramení z faktu, že listy obsahují látku juglon, která brzdí růst rostlin v okolí stromu. Z tohoto důvodu se ořešákové listí také nikdy nepoužívá k mulčování. Pravdou je, že některým rostlinám opravdu vadí, jiným ale ne. Nevraživost řady pěstitelů však došla tak daleko, že ořešákové listí pálí, nebo vyvážejí na skládku. Což je škoda.
Listy z ořešáku nadrťte, a až pak kompostujte
Pomalý rozklad listů ořešáku způsobuje mj. vosková vrstva na jejich povrchu. Ta listy chrání před nadměrným odparem vody, před okusem zvířat, žírem škůdců... Řešení je přitom snadné. Spadené listy přejeďte sekačkou. Nože je rozsekají na malé kousky. Čím menší kousky budou, tím větší povrch listů přijde do kontaktu s mikroorganismy v kompostu, kterých bude tím pádem více, a ve výsledku listy rychleji rozloží.
Ořešákové listy smíchejte se zeleným odpadem
Suché listy ořešáku jsou zdrojem velkého množství uhlíku (C), stejně jako třeba sláma nebo štěpka. K rychlejšímu rozkladu těchto materiálů přispěje dusík (N). Aby byl uhlík a dusík v kompostu v optimálním poměru (C: N), je nutné do něj přidat i zelenou dužnatou hmotu v podobě ostříhaných trvalek, neškodných plevelů, posečené trávy apod. Nevytvářejte ale vrstvu trávy a vrstvu listí, oba typy materiálů smíchejte, jinak se slehnou a budou rozkladu odolávat.
Listí z ořešáku nemá tvořit víc než třetinu kompostu
Kromě juglonu se z listů ořešáku uvolňují i třísloviny, které mohou ve větším množství kompost okyselovat. I proto se doporučuje přidávat k takovému listí zahradní odpad dusíkaté povahy. (Pokud samozřejmě neplánujte použít kompost výhradně ke kyselomilným rostlinám, jako jsou rododendrony, azalky, vřesy, hortenzie atp.) Vše zelené, ale i třeba zbytky z ovoce, pomohou vrátit pH kompostu do neutrálních hodnot. Ořešákové listí by přitom nemělo tvořit víc než třetinu kompostované hmoty.
Stejná pravidla platí i pro kompostování listů z dubu, topolu, břízy nebo akátu, které se rovněž špatně rozkládají.
