Mulč z rostlinného odpadu: neodnášejte zbytky rostlin ze záhonu, přeskočte kompostování a hned je do půdy vraťte

Koloběh organické hmoty v zahradě určitě znáte. Zjednodušeně: z půdy vzejdou rostliny a když nastane jejich čas a ony odumřou, zase se do ní vrátí. Tento „návrat“ vede většinou přes kompost. Abychom ochránili to nejcennější, co na zahradě máme, a to půdu, často ji mulčujeme. A právě tudy vede zkratka: zužitkujte rostlinné zbytky rovnou na místě, tzn. v záhonu. Pokryjte jimi půdu, takže poslouží jako mulč a zároveň zdroj živin, které se z nich po rozkladu uvolní.  

I půda může být unavená a vyčerpaná, průběžně se o ni proto starejte. A nejde jen o hnojení...

www.nkz.cz

Výhody mulčování jsou známé: mulč chrání půdu před vysycháním, před nálety plevelů, erozí... Známé jsou i různé druhy mulče: drcená kůra, štěpka, sláma, posekaná tráva... Otázka zní: proč odnášet ze záhonu živiny v podobě vytrhaného plevele, odkvetlých květů, nadbytečných výhonů atd., když je můžete hned půdě vrátit? Princip je jednoduchý.  

Rostlinné zbytky rozstříhejte a použijte jako mulč 

Rostlinné zbytky při práci na zahradě dávejte postupně do kolečka nebo do nádoby, kterou k tomuto účelu používáte. Jakmile budete mít hotovo, vezměte nůžky a zavadlý rostlinný odpad rozstříhejte na malé kousky (čím menší, tím rychleji se rozloží). Ty potom navrstvěte na vyčištěnou půdu, ideálně zalitou. 

Zbytky rostlin se začnou postupně rozkládat (rychleji než v kompostu), a přitom plní funkci mulče. Časem na ně navrstvěte další rozstříhané rostliny, které pod sebou ty předchozí pohřbí, a vytvořte si tak trvalý pokryv volné půdy. Zatímco ve spodní části mulče dochází už k rozkladu, v horní části přibývá čerstvě zpracovaný biodpad. Výška vrstvy by ale neměla překonat 2 cm, aby zbytečně nelákala slimáky

Péči potřebují na podzim nejen rostliny, ale i samotná půda

www.nkz.cz

Nemulčujte vytrvalými pleveli a nemocnými rostlinami 

Nejde o nic převratného a tento postup samozřejmě nelze uplatnit pro všechny rostliny. Některé výhony nebo větve rostlin je lepší prohnat nejprve drtičem. Vytrvalé plevele, jako je třeba bršlice, nebo plevele se semeny, byste si tímto způsobem rozšířili po celé zahradě. Stejně tak části rostlin napadené houbovou chorobou nebo škůdcem dál po zahradě nešiřte. Běžné plevele ale stačí nechat zavadnout a na povrchu půdy ještě poslouží. 

Mulč ze zbytků prospívá i množení některých rostlin 

U odkvetlých trvalek nebo letniček můžete do mulče přidat i jejich květy. Zvlášť pokud chcete, aby se vám rostliny bezpracně vysemenily. Uvolněná semena zapadnou do mulče a dostanou se do půdy, která je i přes zimu chráněna mulčovací vrstvou. Na jaře vzešlé mladé rostliny buď ponecháte na místě, nebo podle potřeby přesadíte. Můžete tak snadno usměrnit výskyt rostlin, které se samy přesévají (tzv. pendlerů), a ještě jim do začátku poskytnout trochu živin. Tento způsob množení se osvědčil ale i třeba u levandulí

Místo nůžek poslouží k rozstřihání odpadu i sekačka 

Pokud se vám nechce rostlinný odpad pracně rozstřihávat, nebo ho máte moc, stačí ho rozložit po zemi a přejet sekačkou. Vzniklou drť ze sběrného koše sekačky pak už jen pohodlně rozprostřete po záhonu. 

Půdu na podzim raději rýt, nebo nerýt?

www.nkz.cz

Video tipy pro spokojenou zahradu od redakce Naše krásná zahrada