Zní to sice těžkopádně, ale je to fakt – půda je „výrobní prostředek“ a zároveň složka životního prostředí, která ovlivňuje jeho další součásti, a tak nepřímo i naše zdraví. Vraťme se ale na zahradu. Tím, že půdu využíváme, může docházet k jejímu poškozování, např. k utužování nebo erozi, k odčerpávání nebo vyplavování živin, k nedostatku organických látek, k okyselování, vysychání nebo zaplevelování, degradaci půdní struktury... Abyste si na zahradě zachovali kvalitní půdu, je potřeba se o ni průběžně starat.
Půdu ochráníte vrstvou mulče. Který použít?
Všimněte si, že v přírodě nezůstává žádná plocha delší dobu bez vegetace. V zahradě může ochránit holou půdu vrstva mulče, která funguje jako účinná izolace. Pro okrasné dřeviny, bobuloviny a některé trvalky (třeba hortenzie) se jako mulč hodí kvalitní drcená kůra (říká se, že pod dřevo patří dřevo). Ideální je vrstva vysoká asi 4 cm.
Jiným rostlinám, např. růžím a středomořským bylinkám, ale vyhovuje spíše vápenitá půda, a proto nesnesou kyselé mulčovací materiály podobné kůře. Vhodnější je listí, nejlépe březové, bukové nebo z ovocných stromů. Pozor si dejte jen listy ořešáků nebo kaštanovníků – jsou bohaté na třísloviny a nejenže působí kysele, ale také se špatně rozkládají.
Půdu ryjte jen na těžkých půdách
Zryté zeleninové záhony sice vypadají upraveně, ale obrácením půdy se narušuje přirozené rozvrstvení půdních organismů. Při rytí se tak živočichové vyžadující dobře provzdušněnou půdu dostávají do spodních, méně okysličených zón půdního horizontu. Druhy adaptované na tmu jsou zase náhle vystaveny světlu a vzduchu.
Složení živočichů v půdě se sice po přerytí záhonu zase nově ustaví a obnoví, avšak chvíli to trvá. Proto platí, že rytí má smysl zejména v případě těžkých jílovitých nebo zhutnělých půd nebo při zakládání nových záhonů. S rytím ale počkejte na suché počasí, jinak hrozí narušení struktury půdy.
Kyprou strukturu zajistí půdě vyzrálý kompost
Po zrytí půdy nahrubo roztrhá mráz velké hroudy a půda do jara získá jemnou drobtovitou strukturu. Kyprou strukturu půdy zajistíte dlouhodobě ovšem jen velkorysým přísunem humusu ve formě vyzrálého kompostu (a to na sklonku podzimu nebo zimy) a pravidelným zeleným hnojením. Jen tak si půda uchová úživnost i bez nadměrného podzimního úsilí.
Na jaře už jen ochrannou přikrývku z rostlin, listí nebo mulče odkliďte, půdu do hloubky nakypřete – a můžete bez zbytečné námahy vstoupit do nové zahradní sezony.
