Rajčata potřebují dost vody jen na začátku sezóny
Když do záhonu zasadíte čerstvé sazenice, bez vody se neobejdou. Potřebují jí docela dost pro dobré zakořenění a tvorbu zelených částí, v této fázi růstu se vyplatí kropit je ke kořenům (nikdy ne přes listy) denně. Jakmile nasadí první plody, je naopak dobré zálivku omezit, případně úplně vynechat a jednotlivé rostliny vydatně zamulčovat. Organický materiál na povrchu záhonů zadrží vláhu v půdě, takže se voda nebude tak rychle odpařovat a rostlinám to úplně stačí.
Kdy hrozí pukání plodů
Nejrizikovější bývají přívalové deště po delším období sucha nebo naopak delší deštivé období. S přísunem většího množství vody a vysokou vzdušnou vlhkostí si rostlina nedokáže poradit jinak, než že ji dopraví do plodů. Ty jsou sami o sobě šťavnatě ažaž, a tak se „přepití“ projeví během několika málo dnů právě prasklinou. Zelené plody dokáže rostlina občas ještě zacelit, takže na nich zůstane jen jizva, červená rajčata je ale potřeba urychleně sklidit.
Rizikem je ale také trhání plodů po dešti, tomu se pokud možno vyhněte. Lehce se stane, že z keříčku odtrhnete krásné celistvé rajče a než ho donesete domů, popraská.
Nezanedbatelný vliv mají také výkyvy teplot, zvlášť koncem léta, kdy jsou rozdíly mezi dnem a nocí markantní. Rajčata mají raději stálé podmínky, v opačném případě se stávají trochu citlivkami.
Méně častou příčinou pukání rajčat je nepoměr živin, konkrétně přemíra dusíku a nedostatek fosforu. V domácích podmínkách ale těžko zjistíte, čeho máte v půdě moc (pokud jste na jaře nepokryli záhony čerstvým hnojem bohatým na dusík) nebo málo, a tak je snaha dopřát vyvážený poměr jednotlivých prvků trochu experimentem. Pokud byste chtěli pro příští sezónu vědět, v jaké kondici jsou vaše záhony, nechte si na podzim, po sklizení úrody, nechat udělat laboratorní rozbor půdy.
Vadí, když rajčata prasknou?
Ano i ne. Jakákoliv rána je vstupní branou pro hnilobu a plíseň, ale prasklina jako taková je pouze estetickou záležitostí. Pokud narušené plody urychleně sklidíte a sníte nebo zpracujete, je jejich konzumace bezpečná.
Jak praskání rajčat předejít
- Pěstujte odrůdy, které jsou k praskání méně náchylné. Jsou to např. Tica, Divoké červené, Divoké havajské, Bite Size, Trixi, Latah, Siberian, Bejbino, Torino, Parto nebo Tipo. Naopak oblíbené Stupické polní nebo velmi výnosné odrůdy F1 jsou k praskání náchylné.
- Pokud to jde, zabraňte výrazným změnám teplot. V tomto ohledu se lépe daří rostlinám pěstovaným ve skleníku nebo u zdi domu, kde se přes den teplo akumuluje do omítky a přes noc sálá.
- Hlídejte zálivku. Při ručním zalévání si dejte pozor, ať rajčatům dopřáváte stále zhruba stejně vody, rozhodně se vyhněte nárazovému přelití (třeba po návratu z dovolené, kdy vám přijdou rajčata trochu povadlejší).
- Jestli je to aspoň trochu možné, pěstujte rajčata pod střechou – přesahem střechy u domu nebo jim vyrobte stříšku nad záhonem. Ochráníte je tak alespoň částečně před deštěm a pukání minimálně výrazně omezíte.
- Jakmile předpověď hlásí déšť nebo bouřky, otrhejte všechna (téměř) zralá rajčata.
Je dobré si uvědomit, že praskání rajčat nejde nikdy úplně předejít. Zvlášť v deštivých letech s ním předem počítejte a mějte zásobu receptů na rychlé zpracování úrody.
Zdroje: permaseminka.cz, semo.cz
