Hluboká orba
I když se o zahradničení bez rytí mluví docela dost, pořád se najde spousta těch, co fandí rytí záhonů do hloubky. Často se opírají o zkušenosti dědů, kteří by se neodvážili zahájit zimní odpočinek, dokud by neměli pořádně přeryté záhony.
S rytím totiž úzce souvisí výživa záhonů: do půdy se v tuto dobu zarývá např. čerstvý hnůj, který sice můžete nechat ležet i na povrchu záhonů, ale pak se živiny nedostanou tolik do hloubky a sláma do jara rozhodně nezetleje. Rytí navíc přispívá k provzdušnění půdy a jeho zastánci jsou přesvědčeni, že prohození vrstev je ozdravný proces.
“Jestli se do rytí záhonů chcete pustit, vždy sáhněte po ostrém rýči, ideálně s násadou z tvrdého dřeva, která se jen tak nezlomí. U nářadí, které vyžaduje sílu a páku, je ideální násada ve tvaru písmene T,” říká Jan Matějka z e-shopu Poporostem.cz, v jehož sortimentu najdete legendární rýče rodinné holandské značky DeWit a přidává pár praktických tipů: “Rytí je samo o sobě fyzicky náročná činnost, proto hledejte způsoby, jak si ji usnadnit. Ženy většinou ocení, když není nářadí zbytečně těžké, a tak s povděkem sáhnou po odlehčené verzi rýče, která má o zhruba půl kila méně než klasický rýč. Stejně tak není nutné se zbytečně nadřít ve vyvýšených záhonech, pro ty, nebo do skleníků, se skvěle hodí kratší rýče, výrazně lehčí než klasické.”
Kdy rýt záhony
Kdo nemá vysloveně jílovitou půdu, vystačí si s jedním rytím v roce, a to podzimním. Pozor, teď ještě nechte nářadí odpočívat, ta správná chvíle je až s prvními mrazy. Při rytí totiž dostanete nad zem škůdce, co se snaží přezimovat v půdě, a ty zničí až teploty kolem nuly, ideálně pod ní. Rytí ale nesmíte nechat až na dobu, kdy zem zmrzne. Pak byste se k její údržbě nedostali.
Výhody a nevýhody rytí záhonů
+ do větší hloubky dostanete výživu (hnůj, zelené hnojení apod.)
+ obnovíte strukturu příliš hutné půdy
+ zničíte část škůdců přezimujících v půdě
- narušíte půdní život a nad zem dostanete organismy, kterým se to líbit nebude
- je to hodně pracné
- rytá půda rychleji vysychá
Zahrada bez rytí
Proti zastáncům rytí záhonů stojí jeho zarputilí odpůrci. Faktem je, že při rytí se skutečně narušuje vrchní vrstva půdy a na povrch se dostávají půdní mikroorganismy, jimž je vlastní prostředí pod zemí a výrazně přispívají k tomu, že je zem úrodná. Představit si pod nimi můžete nejen půdní bakterie, ale také žížaly, červi nebo různé houby apod.
Zastánci nerytí by přísahali, že záhony stačí průběžně přikrývat organickou mulčí (na mulčovací folii zapomeňte, od té už delší dobu ustupují i profesionální zahradníci), která odspoda odtlívá a vyživuje tak záhony. Zároveň docela účinně brání růstu plevele. Na zeleninové záhony stačí teď na podzim vysít zelené hnojení, které půdu provzdušní kořeny a na jaře ho stačí jen posekat a nechat na zemi ležet jako mulč nebo nahrubo vytrhat, abyste mezi něj dokázali dát mladé sazenice zeleniny.
“Vhodným kompromisem může být podzimní kypření záhonů buď rycími vidlemi nebo širokými vidlemi známými jako broadfork nebo grelinette. Oba nástroje stačí do půdy zapíchnout, lehce ji nadzvednout, ale neobracet. Při tomto způsobu kypření záhonů do nich dokážete pohodlně zapracovat organická hnojiva, popel nebo i čerstvý hnůj,” říká Jan Matějka.
Výhody a nevýhody záhonů bez rytí
+ podporujete samoozdravné procesy a život v půdě
+ nenadřete se
+ můžete používat méně hnojiv
- hrozí, že v půdě přezimují škůdci
- mulč může lákat k úkrytu slimáky
