Pro větve keřových rybízů platí, že nesmí příliš zestárnout (max. 3–4 roky u černých rybízů, 4–5 let u bílých a červených), protože se pak méně rozvětvují a méně plodí. Rozvětvení, resp. probuzení spících oček podpoří pravidelný předjarní řez, který je však třeba provést nejpozději do poloviny února (pak začíná větvemi proudit míza).
Staré hlavní větve rybízu stříhejte až u země
Nejprve keř rybízu prohlédněte ze všech stran, a pak rozhodněte, které výhony ponecháte a které musejí pryč. Všechny hlavní větve keřového rybízu, které jsou starší než čtyři roky (mají tmavší a zvrásněnou kůru), odřízněte pokud možno až u báze (tedy těsně nad povrchem půdy). Odumírající dřevo by jinak mohla napadnout dřevokazné houba – nejčastěji rážovka rumělková (Nectria cinnabarina). Její výskyt snadno poznáte podle červenofialových kulovitých plodniček. Jestliže v keři najdete napadené větve, odřízněte je až do zdravého dřeva.
Silné jedno- nebo dvouleté výhony s hladkou kůrou přinesou v následujícím roce úrodu, proto je neodstraňujte, stejně jako tříleté. Obměnu hlavních větví je nejlepší si rozložit do několika let, tzn. vyřezat každý rok jen třetinu až čtvrtinu. Všechny zbylé (a zdravé) hlavní výhony zkraťte asi o třetinu.
Probírka postranních větví rybízu
Nyní odstraňte také starý nebo poškozený postranní obrost, stejně jako větévky, které jeví známky napadení houbovou chorobou. Zastřihněte je tak, aby se místo nich mohl vyvinout nový, zdravý výhon.
Po výraznějším zmlazení obvykle rybízový keř vytvoří mnoho tenkých výhonů. Ponechte z nich ale jen ty nejsilnější, ty ostatní během léta ustřihněte.
