Dalším důvodem, proč je nutné kompost přehazovat z jedné hromady na druhou, je promíchávání materiálu. Už při ukládání posečené trávy, listí, neškodných plevelů a rostlinných zbytků z kuchyně do kompostéru byste měli myslet na jejich vrstvení.
Kompost se přehazuje kvůli vzduchu a promísení
Nevytvářejte silné vrstvy trávy, která se slehne, a protože se do ní nedostane vzduch, začne plesnivět. Promíchejte ji se strukturnějším materiálem, třeba s rozstříhanými stonky trvalek, proložte ji půdou... Míchejte dohromady jemné materiály s hrubými, suché s vlhkými, hnědé (s vysokým obsahem uhlíku) se zelenými (s vysokým obsahem dusíku).
I tak se v kompostu za čas vytvoří několik zón, v nichž probíhá tlení s různou intenzitou. Například na povrchu kompost nejrychleji vysychá a rozkladné procesy tu kvůli nedostatku vlhkosti ustávají. Pokud je naopak uvnitř kompostu hodně vlhký materiál, ale nemá k němu přístup vzduch, dochází k hnilobě (tlení se mění v hnití). Řešením je právě promíchání kompostu, resp. jeho přehazování.
Jak často byste měli kompost přehazovat?
Na uvedenou otázku neexistuje jednoznačná odpověď. Záleží vždy na tom, jestli je kompost správně založený, jaké materiály ho tvoří, jak moc je rozvrstvený, vliv má i kompostér, počasí... Obecně však platí, že čím častěji kompost přehazujte, tím dřív bude hotový. A také čím více strukturního materiálu obsahuje, tím je přehazování méně nutné. Za minimum se považuje přehazování jednou za půl roku.
