Předně je důležité si ujasnit, že rajčata živiny potřebují, protože jinak slabě rostou, málo plodí a mohou trpět třeba chlorózou. Na druhou stranu jim nesvědčí ani nadbytek živin. Nevyvážená výživa totiž vede k větší náchylnosti vůči různým chorobám. Platí to i pro pěstování v nádobách, u nichž záleží samozřejmě na velikosti, ale riziko přehnojení je u nich jednoznačně vyšší. Vždy je také lepší aplikovat hnojiva organického původu, která zároveň podporují mikrobiální život v půdě.
Půdu pro rajčata pohnojte už předem
Pro pěstování rajčat v nádobách volte vždy čerstvou půdu doplněnou o kompost, nebo substrát určený speciálně k pěstování rajčat. Ten by měl být ale pokud možno nový, starý bývá plný plísní.
S hnojením rajčat začněte už před výsadbou a do půdy zapravte kompost (příp. rozložený hnůj, ne čerstvý) a rohovou moučku, možnou alternativou je granulovaný chlévský hnůj. Počítejte s tím, že i ze speciálního substrátu rostliny obsažené živiny za čas odčerpají (někdy už za 6 týdnů, záleží na velikosti nádob). Pak přichází ke slovu přihnojování.
Jaké živiny rajčata během růstu potřebují
Větší nároky na živiny mají tyčková rajčata (oproti keříčkovým, kterým stačí poloviční dávka hnojiv). K základním minerálním prvkům, které rostliny pro svůj zdárný růst potřebují, patří dusík (N – podporuje tvorbu zelené hmoty), fosfor (P – podporuje kvetení) a draslík (K – podporuje tvorbu plodů a jejich vyzrávání).
Na dusík mají rajčata nejvyšší nároky do doby kvetení. Přihnojte je proto dusíkatým hnojivem už 20 dnů po výsadbě a totéž zopakujte po dalších 20 dnech. Průmyslová hnojiva přitom můžete nahradit třeba zředěnou kopřivovou jíchou nebo výluhem z kompostu. Pozor, přehnojení dusíkem oslabuje příjem ostatních prvků.
Potřeba fosforečného hnojiva se shoduje s dusíkem – rajčata ho potřebují především v prvních fázích růstu (přihnojují se po 14 dnech). Na draslík jsou rajčata náročná naopak až při tvorbě plodů.
Jakými konkrétními hnojivy rajčata hnojit
K přihnojování používejte nejlépe tekutá hnojiva nebo prášková rozpustná ve vodě (rostliny z nich získají živiny nejrychleji). Obecně jsou doporučovaná plnosložková hnojiva s mikroprvky. Po výsadbě je ovšem lepší hnojit hnojivy s označením „start“ apod., protože obsahují nejvíce dusíku. Během kvetení a dozrávání plodů volte zase hnojiva označovaná jako „květ a plod“ s vyšším obsahem fosforu, draslíku a mikroprvků.
V nádobách hrozí rajčatům také nedostatek vápníku (Ca). Rostliny však nesnášejí přímé vápnění. Vzniku zelených vodnatých skvrn a černání špiček plodů proto předejdete hnojením přípravkem bohatým na vápník (např. Wuxal Kalcium).
Péče o kořenový systém pěstovaných rajčat
Pozornost byste měli věnovat i kořenům rajčat: pokud budou silné a zdravé, budou silné a zdravé celé rostliny. Do zálivky se proto doporučuje občas přidat i produkty, které zlepšují stav kořenů (lignohumát, žížalí čaj). Pokud potřebujete zbavit půdu plísní využijte „chytrou houbu“ Pythium olygandrum.
Po výsadbě potřebují rostliny samozřejmě vydatně zalít, tvorbu bohatého kořenového systému podpoří po zakořenění ale paradoxně úspornější zalévání. Naopak v době, kdy se už tvoří plody, je nutné nastolit pravidelný vodní režim, protože střídání sucha a vlhka způsobuje praskání plodů. A nezapomeňte: vždy zalévejte na půdu, ne na listy, předejdete rozvoji houbových chorob.
