Proč na podzim nerýt záhony?
O tom proč a jak rýt záhony, jsme psali nedavno. Dnes si pojďme posvítit právě na údržbu záhonů bez rytí.
3 důvody, proč je zahradničení bez rytí skvělý nápad
Důvodů pro zahrádku bez rytí je mnohem víc než jen tři. Tyto jsou ale naprosto ultimátní a vyvrátit je nemůže ani ortodoxní oráč.
1. Při nerytí zahrady se méně nadřete
Rytí je jednou z fyzicky nejnáročnějších zahradnických činností. A protože práce je na zahradě stále dost, trochu úlevy stoprocentně oceníte. Nemyslete si ale, že nerýt záhony znamená lenošit. Jen místo rýče popadnete motyku nebo kultivátor a záhony obstaráte s nimi.
2. Nebudete zbytečně zasahovat do půdního života
Při rytí se postupuje tak, že obracíte doslova vzhůru nohama půdu do hloubky asi 20–30 cm. Podle toho, jak hluboko zaryjete. Jenže tím dostáváte na povrch živočichy a mikroorganismy, kterým se to vůbec nelíbí. Půdu v záhonech si totiž můžete představit jako panelák pro půdní organismy. V každém patře bydlí nějaký druh, a když ho přestěhujete jinam, rozhodně mu to neprospěje. Buď se bude snažit dostat zpět na své místo, což je pro něj značně vysilující, nebo zahyne.
Při rytí také dostáváte na povrch schovaná semínka rostlin (z našeho hlediska spíš plevelů), která jsou tam pěkně schovaná a čekají na svou příležitost. Když je vyrýpnete na povrch, semínka se často probudí k životu a začnou růst. Paradoxně tedy rytí záhonů může přispívat k tomu, že je máte víc zaplevelené.
3. Nerytá půda lépe zadržuje vlhkost
Půda, která se potká s rýčem jen výjimečně nebo vůbec, nepodléhá tolik půdní erozi a krásně funguje. Na první pohled to poznáte tak, že lépe zadržuje vodu, nepůsobí ani v horkých a suchých dnech jako prach, a vy tak budete moci v důsledku méně zalévat. Vliv na to nemá samozřejmě jen přístup bez rytí, ale také to, že ti, co záhony neryjí, je také velmi rádi mulčují. A kdo mulčuje, ten v podstatě nezalévá.
Jak na zahradničení bez rytí
Zahradničení bez rytí není žádná velká věda, stačí dodržet jednoduchý postup:
- Záhony po sklizni jen lehce projeďte motykou nebo kultivátorem. V této fázi byste je měli zbavit hlavně kvetoucích plevelů, které by se na jaře rozrostly a zbytečně by vás potrápily.
- Když budete mít chuť, vysejte na ně zelené hnojení. Půdu v podstatě bez práce vyživíte, provzdušníte a navíc zabráníte růstu plevele, pro který už nebude místo. Na jaře zelené hnojení buď lehce zapravíte do půdy (třeba rycími vidlemi), nebo ho můžete ručně vytrhat a dát na dna výsadbových jamek, až budete sázet zeleninu.
- Záhony můžete na podzim také přikrýt čerstvým hnojem, který pak na jaře shrábnete. Přes zimu se část živin přirozeně vpije do země a na jaře vysazené sazeničky budou mnohem lépe prospívat.
O autorce: Vystudovala marketing na zlínské Univerzitě Tomáše Bati, ale propadla psaní a zahradě, které věnuje téměř veškerý volný čas. Její vášní je hlavně zelenina, intuitivní zahradničení a pěstování všeho pokud možno přírodně. Ráda si piplá sazeničky od semínka, zkouší stále něco nového a zahradničení je pro ni relax i fitko pod širým nebem.
