Podmínky v našich končinách se sice pomalu, ale jistě začínají přibližovat těm středomořským, to ale nic nemění na tom, že mít skleník na zahradě je výhra. Tedy na jaře a na podzim. V létě je pomocníkem stejně jako velkým rizikem. Na co si dát v létě ve skleníku pozor?
Nezapomínejte skleník větrat
Váš děda možná měl skleník vyrobený svépomocí a v něm dvě okna, která i v létě plně postačovala. Jenže ve chvíli, kdy venkovní teploty překračují 30°C, prostředí ve skleníku se stává nehostinné nejen pro lidi. A je potřeba větrat. V kvalitním skleníku byste měli za horkých dnů během hodiny zhruba 3x komplet vyměnit vzduch, což odpovídá tomu, že okna a dveře budou zabírat minimálně 20 % plochy. V největších vedrech nejspíš otevřete jak střešní okna, tak dveře. Je to praktické a plně respektující fyzikální zákony: otevřenými dveřmi dovnitř nasajete chladnější venkovní vzduch a teplejší naopak přirozeně vystoupá pod střechu, kde odejde otevřenými střešními okny.
V létě se nemusíte bát nechat skleník otevřený stále, před chladnějšími nocemi ho ale uzavřete. Zelenina nemá ráda velké výkyvy a pokud by teplota uvnitř klesla k 10°C, plodová zelenina, jako jsou rajčata nebo papriky, by zastavila růst.
Proč je důležité ve skleníku větrat?
Snížíte teplotu v interiéru (většina plodové zeleniny se při teplotě nad 30°C přepne do částečné hibernace)
Regulujete vlhkost
Snížíte riziko houbovitých a plísňových onemocnění
Pozor na sucho i přemokření
Teplejší klima ve skleníku si samo říká o zvýšený přísun zálivky. Jenže ne vždy je to tak správně. Půda ve skleníku by neměla být trvale vlhká, protože prostor je pak celkově náchylnější ke vzniku plísní a rozvoji chorob rostlin. Přílišné sucho zase nesvědčí rostlinám, zvlášť plodové zelenině.
Pro zvýšení vzdušné vlhkosti můžete do skleníku umístit sud s vodou, výhodou bude voda na zálivku o stejné teplotě jako má celý interiér. Jen si dejte pozor na komáry, kteří rádi v teplých stojatých vodách kladou vajíčka. Zalévejte pak zásadně ke kořenům a ve chvíli, kdy bude zemina na povrchu suchá. V horkém létě je to každý den.
Vyřešte zastínění skleníku
Skleníky se většinou orientují tak, aby “chytaly” jižní sluníčko a akumulovaly co nejvíc tepla. Tato užitečná schopnost je v létě trochu na škodu, protože rostliny pod sklem nebo polykarbonátem mohou trpět úpalem. Naši dědové proto skleník v létě opatřovali vápenným nátěrem, který po pár týdnech smyjí srážky.
Existuje ale víc možností, jak rostlinám ve skleníku přistínit:
Pořiďte si rohože, rákosy nebo jiné typy venkovních skleníkových stínidel. Na trhu už jich je celkem dost a k mání bývají v hobby marketech nebo u prodejců skleníků.
Použít ale můžete i starou záclonu nebo přebytky sítě na komáry. Obojí stačí přehodit přes skleník a připevnit k zemi nebo zatížit. Bude to chtít trochu zručnosti, ale my Češi míváme šikovné ruce.
Zvenku postavte ke skleníku síť a nechte po ní pnout fazole, okurky nebo jiné liány. Vznikne tak přirození zastínění v nejteplejší části roku.
Podle potřeby přistiňte zevnitř. Přes nižší rostliny můžete na pár hodin v nejslunečnějších dnech přehodit i staré prostěradlo nebo bílou textilii, jinak stačí po vnitřním obvodu zavěsit starou záclonu. Vnitřní stínění je ale nejméně praktické, protože většinou omezuje rostliny v růstu.
O autorce:
Vystudovala marketing na zlínské Univerzitě Tomáše Bati, ale propadla psaní a zahradě, které věnuje téměř veškerý volný čas. Její vášní je hlavně zelenina, intuitivní zahradničení a pěstování všeho pokud možno přírodně. Ráda si piplá sazeničky od semínka, zkouší stále něco nového a zahradničení je pro ni relax i fitko pod širým nebem.
