Kdysi rostly švestky téměř v každé zahradě. Jejich plody se pojídaly syrové, sušily se, zpracovávaly se do zásoby jako povidla a marmelády a v neposlední řadě se z nich vyráběla ovocná pálenka. I když soběstačnost, pokud jde o sklizené ovoce, dnes už nehraje roli, pěstování švestek stále stojí za to.
Švestky, slívy, mirabelky, renklódy...
Při nákupu stromků je většinou nutné se rozhodnout mezi slívami s kulatými sladkými, anebo protáhlými aromatičtějšími švestkami, můžete si však pořídit také mirabelky anebo kdysi ve Francii vyšlechtěné renklódy. Příbuzenské vztahy mezi slivoněmi jsou složité, a protože se různé druhy a poddruhy kříží, je celá skupina různorodá a přesné zařazení je někdy tvrdým oříškem i pro botaniky. (Z těchto důvodů také používáme v následujícím textu jen obecné označení švestka.)
Pravá švestka domácí a virus šarky
Jasně zařaditelná je pozdě kvetoucí pravá švestka ’Domácí velkoplodá’. Zkušení pěstitelé však doporučují výběr tradičních odrůd jen s výhradami. Menší plody mají lehce trpčí chuť a stromy vyžadují oproti jiným odrůdám významně delší dobu, než začnou plodit.
V regionech s výskytem šarky je namístě se pěstování ’Domácí velkoplodé’ vzdát. Pamatujte, že virus šarky patří k nejnebezpečnějším chorobám slivoní. Typickými příznaky jsou trhliny na kůře a světle až olivově zelené kroužky na listech. Na slupce plodů se objevují okrouhlá načervenalá poškození. Napadené švestky mají znatelně horší chuť a jsou méně cukernaté.
Které druhy listové zeleniny si můžete na podzim ještě vysít?
Podle čeho si vybrat odrůdu švestky
Výběr vhodné švestky ovlivňuje tudíž především šarka. Doporučuje se volit tolerantní odrůdu, protože švestku, která by byla rezistentní vůči šarce, se dosud nepodařilo vyšlechtit. Přibývá však odrůd tolerantních – ty sice mohou být napadeny, ale neodumírají a ani příznaky nejsou tak nápadné. Za nejodolnější švestku je považována německá odrůda ’Jojo’ nebo její kříženec ’Jofela’.
Dalším kritériem pro výběr odrůd je využití – odrůda, která se hodí ke konzumaci, nemusí být ideální na výrobu slivovice a naopak. U konzumních odrůd je důležitým vodítkem samozřejmě chuť. Obecně lze říci, že nejchutnější plody mají pozdní odrůdy. Ty totiž chutnají podobně jako zmíněná oblíbená, ale dnes už málo vídaná ’Domácí velkoplodá’.
Na jaké místo švestku vysadit
Švestky patří mezi ovoce, které není příliš náročné na teplo. Chcete-li je však pěstovat v oblasti, kde dřív přichází zima, raději se vyvarujte těch nejpozdnějších odrůd, aby vás o plody nepřipravil mráz. Obecně se švestkám daří na mírně vlhkých půdách, trvalé zamokření však nesnášejí. Pokud máte utuženou nebo naopak štěrkovitou půdu, může se stát, že některé stromy nepřežijí. Zpravidla začnou vadnout během léta a následně odumírají.
Při výběru vhodného místa zohledněte i sucho a horko minulých let, které znamenalo pro řadu zahradních odrůd velkou zátěž. Je to vidět na zhnědlé dužnině švestek i na tom, že plody ztrácejí aroma. Extrémní počasí podporuje také šíření viru šarky (proto je u švestek tak důležitá tolerance tohoto onemocnění).
Nejvhodnější termín k výsadbě švestek
Pro sázení švestek jsou nejvhodnější podzimní měsíce od září do listopadu anebo jaro v době od března do konce dubna. Kontejnerované stromky se mohou sázet i během léta, ale pak je třeba je pravidelně, avšak s mírou zalévat, a proto odborníci letní termíny výsadby spíš nedoporučují.
Švestky zpravidla nepotřebují k opylení jiné odrůdy. Až na několik málo výjimek je většina odrůd samosprašná a je možné pěstovat v zahradě jen jeden strom. To by ale byla škoda, protože budete-li pěstovat dvě až tři odrůdy s různou dobou zrání, získáte možnost sklízet chutné plody od července až do října.
