Pro pěstování v pařeništi se celer seje už na počátku února, pro pěstování v záhonu ho stačí vysít do konce února. Není důvod ale spěchat přespříliš, protože hodně časný výsev bulvového celeru, po němž se sazenice dlouhou dobu udržují v podmínkách s omezeným přísunem živin, totiž může vést k tvorbě malých bulv a naopak vyššího počtu vegetačních vrcholů. U řapíkatého celeru se ze stejného důvodu tvoří úzké řapíky.
Teplé stanoviště zamezí předčasnému vybíhání celeru do květu
Všechny druhy celeru klíčí na světle, a jejich semena se proto jen „poprašují“ tenkou vrstvou zeminy. Sazenice celeru se nejlépe vyvíjejí při teplotách od 18 do 22 °C. Během rychlení by teplota neměla dlouhodobě klesnout pod 16 °C, jinak budou rostliny mít sklony k vybíhání do květu.
Tentýž problém může nastat, když se celer nachladí při příliš časné výsadbě na záhon: stačí k tomu nízké teploty, nemusí ani poklesnout pod nulu. Tvorbu listů u listového celeru můžete urychlit, když rostliny po výsadbě překryjete bílou netkanou textilií.
Tradiční odrůdou je bulvový celer ‘Maxim‘, pro pěstování v zahradě je vhodný také řapíkatý celer ‘Merlin’.
