U každé výsadby záleží na tom, co chcete pěstovat, jaké mají rostliny nároky a jaké podmínky jim zahrada nabízí. Pokud rostlinu zasadíte do podmínek, které jí vyhovují, poroste i bez vaší pomoci. Pracnost údržby snižuje i předem dobře připravený záhon.
Vysazujte nenáročné rostliny a zalévejte efektivně
Předně si uvědomte, že dostatek vody je pro přežití rostlin v zahradě klíčový. Pokud si tedy chcete ušetřit práci, pěstujte jen takové rostliny, které pobyt ve vaší zahradě zvládnou. Nižší nároky na vláhu mají druhy s drobnějšími listy, které mohou být šedozelené (třeba levandule, šanta), ochlupené, nebo dokonce plstnaté (čistec). Na dostupnost vody a schopnost ji zadržovat má zároveň vliv půda. Při vhodné volbě rostlin a způsobu pěstování (třeba ve štěrkovém záhonu), tak můžete nutnost závlahy minimalizovat.
A i když se občasné závlaze zahrady nevyhnete, můžete ji provádět tak, aby byla co nejefektivnější. Základním pravidlem je nezalévat příliš často, ale o to vydatněji (počítejte s 10 až 15 l na m2). Nejvhodnější dobou je časné ráno nebo podvečer. Podle některých zahrádkářů je lepší ranní závlaha, protože večerní přiláká více slimáků, podle jiných se zase ráno odpaří více vody... Záleží na vás. Aby voda rostlinám co nejvíce prospěla, měla by být ideálně dešťová a odstátá.
Kyprou půdu nemusíte tak často zavlažovat
Se zavlažováním rostlin souvisí i kypření půdy a pletí. Nakypřená půda totiž při dešti nebo závlaze pojme více vody než půda udusaná, po jejímž povrchu voda jen odteče. Příčinou jsou kapiláry, tenké chodbičky, které vedou z hlubších vrstev k povrchu utužené půdy. V nich voda vzlíná a za sucha se rychle odpařuje. Pokud ale půdu nakypříte, půdní kapiláry přerušíte a půda zůstane déle vlhká.
Při kypření se do půdy navíc dostane vzduch a na kypré půdě nehrozí ani vznik půdního škraloupu, což je časté zejména u těžších půd. Nakypřit půdu přitom stačí jen do hloubky 3–5 cm.
Na ruční pletí zapomeňte. Používejte plecí rámeček
Kypření zbavuje půdu rovněž plevelných rostlin, které mohou pěstovaným trvalkám konkurovat jak vzrůstem, tak třeba spotřebou vody. Pletí patří k nejméně oblíbeným činnostem na zahradě. Zapomeňte proto na dokonale vyčištěné záhony, klasickou motyčku a ruční vybírání plevelů.
Pořiďte si plecí rámeček (nářadí s dlouhou násadou a kovovým rámečkem na jejím dolním konci), dříve označovaný jako šintovačka. Rámečkem ještě mladé plevele, jako je ptačinec žabinec, pěťour, merlík, kokoška apod., v půdě podtrhnete a necháte je na záhonu zaschnout. Práce je to rychlá a snadná, jen je třeba ji provádět pravidelně. U vytrvalých plevelů, jako je bršlice nebo svlačec, se však bez ruční práce bohužel neobejdete.
