Na rozdíl od svých planě rostoucích předků (mají původ v lesních jahodách) netvoří otužilé měsíční jahody žádné šlahouny, a můžete je proto pěstovat na okrajích zeleninových nebo bylinkových záhonů, v balkonových truhlících i v květináčích.
Měsíční jahody vysévejte od února, pikýrujte v dubnu
Semena měsíčních jahod se sejí od února do poloviny března do plochých plat anebo misek s chudším substrátem pro výsevy. (Optimální teplota pro klíčení je 15 až 18 °C.) Dokud semena nevzejdou, udržujte půdu rovnoměrně vlhkou, nesmí však dojít k podmáčení. (Je možný samozřejmě i pozdější výsev – až do června –, ale v tom případě počítejte s tím, že jahodníky zaplodí až napřesrok.)
V dubnu, kdy už mají mladé rostliny pět až šest lístků, se vysazují na připravené místo. Vzdálenost jednotlivých rostlin by měla být 25 cm. První plody začnou dozrávat v červenci. Jsou sice jen o málo větší než lesní jahody, rostliny ale neúnavně kvetou a plodí až do prvních mrazů
Jahodníkům dopřejte slunce a dostatečnou závlahu
Měsíční jahody uvítají slunce či polostín s mírně kyselou půdou. Vyžadují pravidelnou zálivku, ale nesnášejí přemokření (půda by měla být propustná). S oblibou se vysazují také do samozavlažovacích truhlíků. Chcete-li opravdu bohatou úrodu, jahodníky jednou za měsíc přihnojte. Přezimují bez potíží, jen jahodníky v nádobách je nutné přenést dovnitř na chladné, ale bezmrazé místo a sem tam zalít. Vzrostlé rostliny můžete časem množit dělením.
Kromě zmíněných obrub se měsíční jahody v zahradě uplatní i jako podsadba ovocných keřů (třeba rybízů). Nejčastěji pěstovanou odrůdou je 'Rujana', která plodí od června do října. Po čtyřech letech je ale dobré sazenice nahradit novými.
