Kompostovatelné jsou v zásadě všechny rostlinné a živočišné suroviny. Ale najdou se i takové, které není vhodné kompostovat kvůli nežádoucím zbytkovým látkám, jako jsou třeba těžké kovy v uhelném popelu a další. Tabu jsou také exkrementy koček a dalších masožravých živočichů.
Co na kompost a patří a co ne
- Kompostujte: zbytky po řezu stromů a keřů (nadrcené, nasekané), trávu, posečenou trávu, řezanku ze slámy, zbytky rostlin po zeleném hnojení, zahradní odpad, zbytky rostlin a kuchyňský odpad po čištění ovoce a zeleniny, kávovou sedlinu a papírové čajové sáčky, planě rostoucí byliny před vytvořením semen, suché kořenové plevele, hnůj/podestýlku býložravců, spadané ovoce, rozdrcené skořápky vajec, mech, piliny, hobliny (z neošetřeného dřeva), řezané květiny a rostliny z květináčů (z ekologického pěstování).
- Nekompostujte: zbytky vařených pokrmů, maso, ryby, slupky chemicky ošetřených plodů (tuzemských i exotických), uhlí po grilování, hnůj z intenzivních chovů dobytka, výkaly masožravců, sáčky z vysavače, zbytky hrnčířské hlíny, papírové kapesníky či jiný hygienický papír, oleje a tuky (zejména minerální oleje/maziva), plasty, ani údajně rozložitelné materiály, například jednorázové bambusové nádobí obsahující melamin, smetí ze silnice, nedopalky cigaret, přírodní nebo syntetické zbytky postřiků.
Odpad pro kompost míchejte a vršte
Pokud budete hned od počátku dbát na vhodné složení kompostovaného materiálu, můžete do značné míry nechat kompost žít vlastním životem. Zahradní a kuchyňský odpad ukládejte nejprve do sběrné nádoby s víkem, do níž se nedostanou myši. Jakmile nádobu naplníte směsí vlhkého i suchého materiálu, vyklopte ji na kompostovou hromadu nebo do kompostéru a rozhrňte do vrstvy vysoké 20 až 30 cm. Pracujte s rycími nebo kompostovými vidlemi, které mají dlouhé a pevné hroty z kvalitní oceli.
Brzy po navršení začne biologický materiál sesedat a stlačí se více či méně v závislosti na složení vstupního materiálu. Pokud se do kompostu dostává příliš málo vzduchu, rozkladné procesy se zastaví. Počátek nežádoucích hnilobných procesů poznáte podle nepříjemného zápachu, a to je nejvyšší čas vzít znovu do ruky kompostové vidle! Kompostovou hromadu prokypřete do hloubky asi 30 až 40 cm a během kypření zapracujte do vrchní části suchou řezanku. Tento postup opakujte jednou týdně, dokud se rozkladné procesy nerozběhnou správným směrem. Poznávacím znamením je, že se kompost začne zahřívat a pařit.
Jak kompostovat trávu a spadané listí
Posečená tráva by se měla na kompost dostávat jen v hodně tenké vrstvě anebo dobře promíchaná s hrubšími rostlinnými zbytky v poměru 3 až 5:1. Ve vyšší vrstvě dochází k rozvoji hnilobných procesů a plesnivění. Nejjednodušší řešení nabízí poslední podzimní sečení, během nějž se travní odpad přirozeně smíchá se suchým spadaným listím. V jednom pracovním kroku tak vznikne dokonalá směs, kterou půdní organismy v krátké době rozloží.
Shrabané listí ovocných stromů, javorů, buků a jeřábů schraňujte v drátěném koši a během zimy ho postupně míchejte s vlhkým kuchyňským odpadem. S přidáváním spadaného listí dubů, jírovců a vlašských ořechů, které je bohaté na třísloviny, byste měli být opatrní. Rozkládá se mimořádně pomalu a do jisté míry narušuje rozkladné procesy.
