Dnes není zdánlivě díky globalizaci situace tak kritická, alespoň v našich zeměpisných šířkách. Jenže počasí si s námi zahrává čím dál tím víc a klimatologové bijí na poplach. V posledních letech býváme svědky extrémních výkyvů počasí, kdy i v rámci naší malé země existují extrémně suché oblasti nebo srážky přicházejí velmi nárazově.
Hliněné nádoby do zahrady znali už ve středověku
Zatímco my tu vymýšlíme nejrůznější sofistikované metody zálivky, jako je automatická závlaha se solárním pohonem, naši dávní předci před dvěma tisíci let vyvinuli systém tzv. zahradní olly. Že jste o ní ještě neslyšeli? Tak se na ni pojďme podívat.
Jde o hliněnou nádobu, která se až po hrdlo zakope do země a velmi úsporně zavlažuje rostliny přímo ke kořenům. Jak to, že tak jednoduchá věc tak skvěle funguje? Nádoba je pouze jednou vypálená v peci, takže zůstává porézní a propouští vodu. Rostliny vysazené v jejím okolí vodu “cítí” a kořeny přirozeně natáhnou (a postupně omotají) ke zdroji podzemní vody. Nejsou tedy závislé na zálivce zvrchu, která bývá často nedostatečná, a navíc nedochází ke ztrátám vody, protože rostliny si jí vezmou jen tolik, kolik aktuálně potřebují.
Zahradní olla napojí 6 - 8 rostlin ve své bezprostřední blízkosti a zároveň dokáže ušetřit až 75 % vody, protože se nic neodpařuje z horní vrstvy půdy a rostliny využijí veškerou vodu v nádobě. Kdo zavlažovací hliněnou nádobu používá, většinou rostliny umísťuje do kruhu ve vzdálenosti cca 30 cm od ní, aby každá ze sazenic měla přístup k vodě. Na jeden běžný záhon tak stačí většinou 3 nádoby, které budete muset podle velikosti zhruba jednou týdně naplnit vodou.
Co je dobré o zakopaných hliněných nádobách vědět
- Správná olla musí být neglazovaná. Glazura by zabraňovala propouštění vody, takže by hliněná nádoba správně nefungovala.
- Víčko by naopak glazované být mělo, aby voda neodcházela vrchem.
- Na zimu je potřeba nádobu ze země vyjmout, očistit a uskladnit v suchu. Zmrzlá voda dokáže poničit i odolnější materiál než je porézní keramika.
- Zahradní olly existují v řadě velikostních variant, čím větší, tím méně často ji budete muset plnit.
- Pro zavlažování pomocí hliněných nádob jsou vhodné rostliny s vláknitými kořeny, třeba plodová zelenina nebo trvalky, méně vhodný je tento typ zavlažování např. pro kořenovou zeleninu.
- I když někteří výrobci doporučují přidávat do vody v olle i tekutá hnojiva, raději to nedělejte. Hrozilo by, že póry nádoby zevnitř zanesete a ta bude propouštět méně vody.
O autorce:
