My dnes raději sáhneme po koňském nebo kravském hnoji (přitom jde o alternativu lidských exkrementů a má proti nim daleko větší uhlíkovou stopu) či kupovaném hnojivu, u kterého vlastně neznáme původ, ale vnímáme ho jako bezpečnější a přijatelnější záležitost. Jestli netrpíte fekofobií nebo urinofobií, čtěte dál a poznejte výhody tohoto (ne)tradičního způsobu dodávání živin do půdy.
Ne všichni zemědělci na světě mají přístup k průmyslově vyráběným hnojivům, a zdá se, že lidská moč, je hnojivem budoucnosti. Napovídá tomu řada studií a výzkumů - ať už v zemích třetího světa nebo v ekologických kompostovacích velmocích jako je Švédsko nebo Finsko.
Lidská moč je totiž malý zázrak plný minerálů, zelenina i rostliny vám za ni poděkují. Stolice je trochu problematičtější, ale i tu dokážete bezpečně využít. Jestli se rozhodnete na zahradu “vpustit” tento ryze přírodní způsob hnojení, vždy pracujte s exkrementy zdravých lidí, co neužívají žádné léky.
Proč je dobré používat na zahradě lidskou moč
Dospělý člověk vyprodukuje průměrně asi 500 litrů této tekutiny za rok a jeden litr moči obsahuje cca 0,26 % draslíku, 0,9 % dusíku a 0,12 % fosforu, chybí už jen uhlík. Všechno to jsou základní stavební kameny pro kvalitní výživu rostlin a my je máme doslova na dosah ruky.
Že je odpadní tekutina z lidského těla doslova životabudičem pro záhony, dokázala jedna z finských studií, kdy vědci testovali, jak lidská močovina funguje v praxi. Oseli čtyři záhony řepou, každý z nich hnojili něčím jiným a sledovali, jaká bude úroda. První záhon hnojili minerálním hnojivem, druhý močí smíchanou s dřevěným popelem, třetí jen močí a čtvrtý nechali bez hnojení. Největší úroda byla ze záhonu, na který aplikovali moč s dřevěným popelem, a to o 27 %.
Jak moč na zahradě používat
Chcete zkusit vlastní moč jako hnojivo pro zahradu? Máte dvě možnosti:
Přidávejte ji do kompostu místo vody. Vhodné to je zejména ve chvíli, kdy je kompost sušší a vláhu by ocenil.
Využijte ji k zalévání. Jen pozor - močí se nezalévají přímo rostliny, ale půda a před použitím je potřeba ji na zálivku připravit: nejprve ji nechat asi 14 odstát a pak ředit vodou v poměru 1 díl močůvky a 10 dílů vody.
Co s lidskými bobky
Lidská stolice je o něco rizikovější než sterilní moč především proto, že může obsahovat nejrůznější mikroorganismy i cizopasníky a jejich vajíčka. Proto se nedoporučuje ji aplikovat přímo na záhony, ale skvěle oživí kompost, kde je potřeba tento dusíkatý materiál doplnit uhlíkovým (třeba v podobě pilin, suchého listí, slámy nebo štěpky). Teplo vznikající při rozkladných procesech i zástupy kompostových mikroorganismů se postarají o to, že nepřežije nic, co nemá. Odborníci doporučují nechat kompost zrát po poslední dávce lidských fekálií alespoň rok, abyste si mohli být jisti, že je naprosto bezpečný.
Na druhou stranu přímo do záhonů kolikrát kálejí domácí i divoká zvířata, takže s malým množstvím lidské stolice si hlavu lámat nemusíte.
Jak to může fungovat prakticky
Pojďme si říct na rovinu, že v moderních domácnostech vybavených splachovacím záchodem může být trochu problematický sběr materiálu.
Nejelegantnějším řešením je kompostovací toaleta. Vypadá jako klasický záchod, jen pracuje bez přísunu vody. Některé modely jsou průsakové, jiné separují tekutiny a pevné části hned, se všemi se ale ve finále skvěle pracuje. Tekutina se sbírá do samostatné nádoby a pevný materiál se průběžně zasypává uhlíkovou směsí. Díky tomu jsou výkaly obaleny a zápach minimální, takž jejich přesun na kompost vám nebude tolik proti srsti.
Komu se nechce investovat do kompostovací toalety, může jít tradiční cestou klasické zahradní kadibudky, případně nárazově může posloužit i obyčejný kyblík.
Zdroje: www.sciencealert.com, www.nature.com, kokoza.cz
