les

Hajničky neboli stínomilné hajní byliny, jsou okouzlující, skromné a většinou i nenápadné rostliny původem z lesního podrostu. Tyto nenáročné trvalky s drobnými květy vnesou do vaší zahrady kousek divoké přírody i romantickou atmosféru jarního lesa. Na první pohled byste osamocenou hajničku možná přehlédli, ale jejich síla je především v množství, neboť postupem let se vysemeňují, rozrůstají a vytvářejí barevné koberce.

Statné stromy nás vždycky dokážou ohromit svou krásou. Vždyť co by to bylo za krajinu bez jediného stromu, v jehož koruně brouzdá vítr a prozpěvují ptáci, že? Právě z toho důvodu, máme-li zahradu, na ni chceme vysadit alespoň jeden pořádný strom, který nás ochrání před letním žárem a pod kterým budeme moci relaxovat. Pokud i vy patříte mezi milovníky stromů, především těch listnatých, dokážete je poznat a správně pojmenovat? Vyzkoušejte si, jak na tom jste se znalostmi běžných listnatých stromů.

Každoročně s příchodem zimy začínají lidé v dobré víře přikrmovat lesní zvěř. Jenže laická snaha často více škodí, než prospívá. Profesionální lesníci mají přesně stanovené postupy a způsoby, jak zvěři v obtížných zimních měsících pomoci, aniž by tím měnili její přirozené chování, které právě laik může ohrozit.

Podzimní houbařská sezóna je v plném proudu a houbaři si přijdou určitě na své. Lesy v Čechách i na Moravě jsou nyní plné hub, přičemž výrazně dominují bedly. Tyto impozantní houby s charakteristickým kloboukem houbaři milují. Lákavá je jejich nezaměnitelná vůně a chuť i překvapivě všestranné využití. Pojďme se podívat, jak naplno využít potenciál bedel, včetně jejich dlouhých nožek, které stále dost houbařů nechává zbytečně v lese.

Václavky náleží mezi nejoblíbenější druhy hub, které se v lesích, obvykle kolem svátku svatého Václava, objevují často v obrovském množství. Tyto chutné houby však mají i své temné stránky. Jedná se o fascinující, ale i velmi nebezpečné parazity stromů a při nedokonalém tepelném zpracování mohou nepříjemně potrápit i náš žaludek. A věděli jste, že právě václavky mohou stát za pověrami o lesních bludičkách?

Houbařská sezóna už se pomalu rozbíhá, deště i následné oteplení přinášejí první ovoce. Na druhou stranu letošní záplavy zkomplikovali život i houbařům, a to i v místech, kde zdaleka velká voda nenapáchala takové škody jako v jiných oblastech. Vydejte se do lesa na sběr hub, ale vyhněte se lesům výrazně pomáčeným. Nabízíme tipy, jak si užít houbařskou vycházku bezpečně a s respektem k přírodě.

Tradiční houbaření za úsvitu je v nás hluboce zakořeněné. Ranní výprava do lesa má své nesporné a racionální důvody, pramenící především z historie. Jen málokdo měl v minulosti čas, věnovat se přes den sběru hub, protože většinu času zabírala starost o hospodářství, o pole i zvířata. Důvodů k tomu, abychom si na houby přivstali, je však mnohem více, i když na druhou stranu je jasné, že houby rostou v lese po celý den, a i odpolední procházka po lese může přinést své ovoce.

Co Čech, to houbař? I když řady nadšených houbařů pomalu řídnou a mladí lidé dávají přednost jiným zábavám, stále patříme mezi světové houbařské velmoci. Vzhledem k tomu, kolik hub se u nás každoročně nasbírá, pak je bilance jednoho až tří zemřelých po otravě houbami ročně ještě velmi příznivá. Přesto je dobré vědět, kterým houbám se raději hodně zdaleka vyhnout, protože dalších několik set lidí ročně se houbami u nás přiotráví.

Vydatné deště z posledních dnů a následné oteplení vytvoří s největší pravděpodobností z našich lesů pravý houbařský ráj. Zatímco některé druhy hub se v lese objeví za pár dnů, jiné potřebují více času. Pojďme se podívat na to, jak rychle se objeví první žampiony a jak dlouho to bude trvat oblíbeným hřibům.