Píďalky jsou nenápadně zbarvení motýli (šedé, hnědé nebo černé barvy) a jmenují se podle pohybu jejich housenek. Ty jsou malé, štíhlé a na rozdíl od jiných housenek jim chybí na středních článcích těla několik párů panožek. Při každém kroku proto k předním panožkám přisunují zadní a střed těla vyhrbí. Postupují tedy po malých úsecích, po pídích a odtud tedy píďalka. Podívejte se na video.
(I když stará česká míra – píď – je odvozená od vzdálenosti palce na ruce od ukazováčku, někdy i jiného prstu, a u nás byla úředně stanovena na 19,71 cm. A po takových pídích housenka píďalky samozřejmě nepostupuje.)
Prohlížejte, lajkujte a nahrávejte fotky zahrad do ZahrAppky
Píďalky s křídly i bez nich
Motýli píďalek mají široká přední i zadní křídla. V případě, že motýl sedí např. na kůře stromu, má k ní přitisknuté oba páry křídel, a je tudíž vidět i část zadních. Tím se také liší od můr, které zadní křídla ukládají pod přední.
Samice některých druhů píďalek (těch, jejichž dospělci se vyskytují v chladné části roku), mají místo křídel ale spíš pahýly. Jsou nelétavé a do korun stromů, kde kladou vajíčka, vylézají po kmenech. Samci sedí během dne na kmenech dřevin, kde nejsou díky svému zbarvení vidět, a po setmění létají v korunách a vyhledávají samice pomocí feromonu. Jedna samice může naklást až 300 vajíček.
Motýli píďalek jsou poměrně jemní a lehcí, mohou být proto snadno unášeni větrem.
Foto: Shutterstock
Píďalky na ovocných stromech
Na zahradě a v sadu škodí žírem například housenky píďalky třešňové nebo jabloňové, největší škody ale způsobuje píďalka podzimní (Operophtera brumata). Ta je u nás na podzim a začátkem zimy nejpočetnější píďalkou a při přemnožení mohou její housenky na jaře způsobit i holožíry.
Píďalka podzimní přezimuje ve stadiu vajíček. Na jaře (v dubnu až květnu, v době rašení) se z nich líhnou housenky, které vnikají do listových a květních pupenů. Později se živí i listy, květy a mladými plody ovocných stromů, škodí ale i na listech okrasných dřevin. Listy také spřádají do smotků, v nichž se zdržují. Během června se po spouštějí na zem, kde se asi 10 cm pod povrchem půdy kuklí. Motýli se líhnou v pozdním podzimu – čím teplejší počasí, tím později se líhnou. Aktivní jsou i po prvních mrazech, kdy už jsou stěhovaví hmyzožraví ptáci v teplých krajích.
Housenky píďalky podzimní škodí i na okrasných dřevinách.
Foto: Shutterstock
Doporučená ochrana před píďalkami
Od konce září se proto kolem kmenů ovocných rostlin omotávají lepové pásy, které musejí k podkladu těsně přiléhat, aby je píďalky nepodlezly. Na 15cm pruh impregnovaného papíru stačí nanést vrstvu lepu v šířce 10 cm a pás upevnit na kmen v metrové výšce od země.
Důležitou prevencí jsou ptačí budky pro sýkory a rehky. Použít je možné i postřik proti přezimujícím škůdcům.
