Jisté je, že na začátku procesu se nakoupí světlé růže. Nejčastěji obarvovanou květinou je třeba v Nizozemsku odrůda krémové růže ’Vendela’, kterou je možné obarvit na jakoukoli barvu s výjimkou černé. Při barvení načerno z ní totiž vždy vyjde jen tmavě šedá růže. K získání černé růže se proto využívá rudá růže ’Naomi’.
Detaily barvení růží jsou obvykle tajné
Po nákupu jsou růže zastřiženy na požadovanou délku a přesunuty do barvicí lázně. Do nádob jsou vždy umístěny stonkem dolů, a barva tak prostupuje postupně přes vodivá pletiva do všech rostlinných částí. Obarveny jsou tedy kromě květů i listy a otrněný stonek. Následně jsou růže přemístěny do klimatizované místnosti.
Jakmile růže dosáhnou požadovaného odstínu, umístí se ještě do vody, v níž se probarví do krásy. Pro kovové odstíny růží, tzn. zlaté, stříbrné nebo měděné, platí ale jiná pravidla barvení.
Barvy k barvení květů musí být netoxické
Celý barvicí proces podléhá přísným zákonům a barvy používané k barvení růží musejí splňovat zákonem stanovenou zdravotní nezávadnost. Navíc musejí být nejen netoxické, ale i šetrné k životnímu prostředí.
Nabídka konkrétních barev je pestrá, k nejžádanějším ale jednoznačně patří modrá. Důvodem je asi skutečnost, že v přírodě modrá růže neexistuje, a symbolizuje tak určitou výjimečnost.
Proč se nedaří vyšlechtit modré růže
Oříšek, proč nejde vyšlechtit modrá růže, i když běžně existují např. modré chrpy, rozlouskli až vědci. Modrou barvu totiž vyvolává barvivo delfinidin. Tato látka však reaguje na pH prostředí, v němž se nachází. A jelikož vnitřní prostředí růží je do určité míry kyselé, modré barvivo způsobí vždy zčervenání květů.
Zdroj: autorka ve spolupráci se společností Florea
