Velikonoční věnce jako symbol plodnosti a zrození jsou známé už od dávnověku. Navíc ve spojitosti s jarními rostlinami a přírodními materiály se jeví jako velmi vhodná dekorace našich zahrad. Jejich výroba není příliš složitá, takže se do uvití krásného velikonočního věnce může pustit i úplný začátečník.
Základem je nejčastěji proutěný věnec, spletený z vrbových, březových či jiných podobných proutků. Věnec by neměl být upletený ledabyle, aby nepůsobil chudě a nedodělaně.
Velikonoční věnce by měly být ozdobeny tematicky. Velmi vhodným materiálem jsou samozřejmě jarní květiny a vajíčka, popř. vaječné skořápky. Ty se dají navíc velmi vhodně použít jako miniaturní pěstební nádoby na jarní cibuloviny. Některé jarní cibuloviny, např. narcisy, krokusy, modřence nebo ladoňky, mají velmi malé cibulky a je možné je do skořápek bez obtíží vsadit.
Ne každý má čas nebo chuť vplétat do velikonočního věnce živé květy. Mohou je nahradit i květy umělé, ale pozor na výběr. Levné varianty nemusí být tím pravým řešením, které naši kapsu moc nestojí a splní svůj účel. Nehledě na to, že levné umělé květiny velmi často po prvním dešti nebo několika dnech na slunci vyblednou a ztratí svou krásu.
Rostliny vhodné na jarní dekoraci
Jednoduchá, ale velmi vkusná ozdoba věnce z jedné poloviny je hitem posledních sezón a dlužno dodat, že pokud je podklad, tedy samotný věnec, upletený poctivě, bude rovněž okrasou, kterou je škoda zakrývat. A jaké rostliny jsou vhodné pro dekoraci?
Prvosenka, známá také jako petrklíč (Primula) patří mezi nejvíce rozšířené, ale neprávem opomíjené jarní rostliny. Vyrůstají ve volné přírodě brzy zjara, protože jim nejlépe vyhovuje chladnější stanoviště bez přímého slunce a vyšší vzdušná vlhkost.
V únoru je možné přistoupit k výsevu prvosenek do půdy, případně si naplánovat výsev na červen až červenec. Při pozdně letním výsevu máme naději, že prvosenky už příští jaro pokvetou. Tyto barevné přízemní krásky zvládnou růst jak v trávníku, tak v květináčích nebo na záhonech. Jsou vhodným doplňkem jarních skalek, předzahrádek či parků.
Kočičky je lidový název keře vrby jívy (Salix caprea). Od ostatních druhů vrb se liší zásadním znakem – nesnáší přemořenou půdu nebo rašelinový podklad. Také ji nelze množit pomocí řízků, protože nezakořeňuje. Je jednou z prvních jarních rostlin, které vykvétají, a ve svých květech (kočičkách) poskytuje první pyl a nektar pro včely.
Při osazování planin hraje vrba jíva podstatnou roli, protože nevytlačuje další dřeviny a rostliny ve svém okolí, a naopak při nedostatku přímého světla sama postupně odumírá a poskytuje tak prostor pro silnější druhy dřevin.
Lze ji pěstovat i na zahradách ideálně jako solitér na plném slunci. Nejčastěji se setkáme s kultivarem Pendula s převislými větvemi, kterému se také říká smuteční vrba.
Kromě vrbových nebo řezových proutků se dají používat i poddajné šlahouny psího vína. Loubinecpětilistý (Parthenocissus quinquefolia) je popínavá rostlina z čeledi révévitých, která ke svému vývoji potřebuje vhodnou oporu. Zvládne se pnout nejen po konstrukcích pro popínavé rostliny, ale postačí jí i holá zeď, plot nebo kmen stromu. Loubinec na podzim opadává, ale předtím se jeho listy i šlahouny zbarvují do červena, takže jsou velmi dekorativní.
Zcela přírodní velikonoční věnec nabízí možnost, jak uplatnit velkou škálu přírodních materiálů. Samotný korpus věnce tvoří např. sláma nebo suché traviny. Je doplněný několika propletenými větvičkami dřevin. Růžičky, které zde představují květenu, jsou vyrobeny z papíru, ale stejně tak se dají použít široké hobliny ze dřeva.
Velikonoční věnce mohou mít tisíc a jednu podobu. Záleží na tom, jakému materiálu dáme přednost, zda budeme klást důraz na udržitelnost, nebo díky umělým materiálům chceme tyto dekorace používat opakovaně a v exteriéru. S ohledem na Velikonoce, které jsou symbolem nové naděje, vzkříšení a nového života, se nemusíme bát veselých barev, přičemž použití jarních květin vnese do věnců radost.
Kromě tradičních vajíček jsou velmi vhodné jako dekorace velikonočních věnců kuřátka, zajíčci nebo ovečky. Jaro samo o sobě je ročním obdobím, kdy se rodí nová mláďata a líhnou se ptačí holátka. Vše, co symbolizuje zrození, se tak na našich velikonočních věncích může odrazit.
