Při sběru šípků nebuďte hamižní a myslete také na ostatní, nejte jediní, komu šípky chutnají
Růže šípková vs. Růže dužnoplodá
Šípky jsou plody růží, přičemž nejčastěji se pro své léčivé účinky sbírají šípky z plané, šípkové růže, která roste na různých místech. Pokud byste měli zájem o své vlastní šípky a nechcete na zahradě mít šípkovou růži, ať již z jakéhokoliv důvodu, pěstují se jiné druhy růží, které mají šípky větší a z nich se pak vyrábí především marmelády a džemy. Takovou nejčastější je růže dužnoplodá odrůda Karpatia, která má krásné květy a úžasně velký šípek.
Na co jsou dobré šípky: obsahují 10x více vitamínu C, než citron
Ačkoliv jsou šípky z šípkové růže poměrně malé, jsou doslova nadupané vitamíny a dalšími živinami, které jsou velmi prospěšné pro naše zdraví. Však naše babičky to věděly také a určitě si pamatujete, že když jste byli nemocní, jednou ze surovin, pro kterou babička sáhla, byl právě šípek, ze kterého vám připravila čaj. Šípky obsahují hlavně vitamín C a svým obsahem převyšují i citrony, a to až 10x více. Jejich konzumací si posílíte imunitu a vyhnete se nachlazení a nepříjemným infekcím, což se hodí hlavně teď, na podzim.
Tyto malé plody se také podílí na zásobování těla kyslíkem a na udržení schopnosti soustředit se. Šípky rovněž zpevňují cévy a ulevují při bolestech žil.
Kdy se sklízí šípek: stihnout to musíte ještě před mrazy
Šípky dozrávají teď, na podzim, takže zhruba do listopadu máte možnost jejich sběru. Sbírejte je někde, kde se nepráší, většinou na okrajích pole či lesa. Sbírat musíte plody, které jsou tvrdé, jasně červené a plně zralé. Plody, které jsou špatně vybarvené, většinou oranžové, jsou měkké a nahnědlé, tak ty už přenechte ptákům a zvířátkům. Pro sběr využívejte spíše slunné dny, kdy vás sběr nejen baví, ale hlavně vidíte probarvenost jednotlivých plodů. Míra slunečního svitu také úzce souvisí s množstvím vitamínu C, kdy se tvrdí, že právě za slunného dne ho je v plodech nejvíce.
Chcete-li šípky sbírat pro sušení, musíte to stihnout do doby, než přejdou mrazem. Chcete-li je zpracovat čerstvé, třeba na marmeládu, první mrazíky jim neuškodí. Sbírejte do proutěného košíku nebo plátěné tašky, kde se plody nezapaří. Na sběr se nezapomeňte vybavit rukavicemi a nůžkami.
Mám šípky nasbírané, co dál?
První část úkolu jste úspěšně zvládli, nyní nastává další dramatický okamžik. Před samotným sušením, i dalším zpracováním, musíte šípky doma znovu přebrat a odstranit takové plody, které nejsou pro sušení dobré, tzn., ty měkké, nahnědlé, špatně vybarvené. Ze všech plodů pak odstraníte stopky, lístky a případné nečistoty, můžete je lehce opláchnout a pak nechat pořádně osušit na čisté utěrce.
Sušení lze provádět dvěma způsoby, buď využijete sušičku, nebo troubu. Nemáte-li ani jedno, necháte je na suchém místě, kde proudí vzduch, tam, kde běžně sušíte bylinky.
Sušení šípků v sušičce
Tento způsob konzervace plodů je asi nejjednodušší, pouze plody rovnoměrně rozvrstvíte do jednotlivých pater sušičky a sušíte je až do úplného ztvrdnutí a usušení. Teplota bývá okolo 40 °C, nikdy ne více, jinak se připravíte o cenné vitamíny, především vitamín C. Jak poznám správně usušený šípek? Je tvrdý a po stisku se rozpadne.
Sušení šípků v troubě
Nemáte sušičku? Nevadí, šípky bez problémů usušíte i v troubě na plechu, který vyložíte pečicím papírem. Troubu nejprve předehřejte na 60-70 °C a šípky dobře hlídejte, abyste je nespálili. Usušené šípky mají jasně červenou barvu, jsou tvrdé a opět se drolí, když je zmáčknete.
O autorce:
Vystudovala Zahradní inženýrství na České zemědělské univerzitě v Praze a již 20 let působí jako zahradní architektka. Její koníček se zároveň stal i její profesí, založila úspěšnou, realizační firmu, která svým zákazníkům ukazuje, že krásnou a udržovanou zahradu může mít každý, stačí jen vědět, jak na to. Své odborné znalosti a zkušenosti sdílí také na sociálních sítích a těší ji zájem fanoušků o rostliny a přírodu kolem nás. Zahradnímu oboru propadla natolik, že jej řadu let vyučovala na středních školách a vychovala tak několik generací mladých a perspektivních zahradníků.
