Kdysi zámek připomínal orlí hnízdo, protože se tyčil vysoko nad řekou Vltavou, jejíž divoký tok pod ním vytvořil hluboký kaňon. Na začátku 60. let minulého století však byla napuštěna vodní nádrž Orlík, čímž se hladina výrazně zvýšila. Dnes tak zámek stojí jen pár metrů nad hladinou přehradního jezera a připomíná spíše vodní tvrz. Kvůli zatopení přehrady se navíc plocha zámeckého areálu zmenšila přibližně o 40 ha.
Jak na Orlíku vznikal anglický park
Původně tu stával hrad, který byl v 16. století přestavěn na renesanční zámek. Jeho současnou novogotickou podobu nejvíc ovlivnil po roce 1802 rod Schwarzenberků. Právě v tomto roce se začala utvářet i nynější podoba rozlehlého přírodně-krajinářského parku.
Hlavní podíl na vybudování parku měla kněžna Marie Anna, jejíž manžel Karel Filip řídil budování parku na dálku prostřednictvím dopisů, v nichž schvaloval manželčiny nápady a vydával příkazy. Šlechtický pár byl přitom dobře obeznámen s nejnovějšími trendy v tehdejší zahradní architektuře, snažili se proto o přírodně-krajinářský anglický park, který by byl komponován podle zásad krajinářského malířství, tak jak bylo tehdy moderní ve Vídni a jejím okolí.
Aby jednotlivé partie parku vynikaly na pozadí přírodního rámce, byly na Orlíku vybudovány četné zpevněné vycházkové cesty, které dnes často zasahují i za hranice parku. Původní terén byl při tom zplanýrován pro výsadbu dřevin. V roce 1817 už bylo údajně v parku vysázeno okolo tisíce exotických stromů a listnáčů, mezi nimiž měly hlavní podíl javory, habry, jilmy, akáty a topoly.
Oddělení okrasné zahrady od parku
Po smrti kněžny Marie Anny získal park novou zastánkyni v osobě kněžny Vilemíny. Pod jejím dohledem došlo k oddělení okrasné zahrady od parku, k výstavbě skleníku nebo k výsadbě smrků a modřínů, méně pak již listnáčů.
K nejzajímavějším dřevinám, které jsou dnes v parku k vidění, patří např. četné kultivary buků (Fagus sylvatica ’Atropunicea’, ’Pendula’, ’Roseomarginata’), dubů (Quercus petrea, Q. robur, Q. rubra), javorů (např. Acer saccharinum ’Wieri’), jasanů (Fraxinus excelsior ’Elegantissima’) nebo jinan dvoulaločný (Ginkgo biloba), jerlín japonský (Sophora japonica), líska turecká (Corylus colurna) či nahovětvec dvoudomý (Gymnocladus dioicus).
Pod zámeckou budovou pak najdete dolní zahradu, kterou tvoří úzký okrasný pás s živými plůtky i trvalkovými a letničkovými výsadbami.
Romantické stavby v parku většinou zanikly
Většina romantických staveb v parku postupem času zanikla nebo byla zrušena. Nejzajímavější dochovanou stavbou tak je rodinná hrobka z roku 1864. Tato dominanta severovýchodní části parku je dnes cílem hlavních promenád vedoucích od zámku po proudu řeky.
Park byl oficiálně dobudován roku 1904. Od roku 1948 do roku 1993 byl zámek s parkem Schwarzenberkům komunisty zabaven. Nyní má rodina park se zámkem znovu na starost, a i když se kvůli vybudované přehradě museli vyrovnat s radikální proměnou místní krajiny, stále jde o dílo neobyčejné rozlohy s vysokou hodnotou historického odkazu.
Jak se do parku nejsnáze dostanete?
Zámek i park je přístupný autem z přilehlé obce nebo lodí z přístaviště u zámku. Pravidelnými lodními linkami se navíc můžete dostat ještě na dvě atraktivní místa v okolí, a to na přehradní hráz a hrad Zvíkov.
Další tipy na zajímavé výlety najdete na adrese: www.turistickygurman.cz
