Pro mnoho lidí je vlastnictví nebo pronájem kousku země v zahrádkářské osadě jedinou příležitostí, jak trávit volný čas pod širým nebem a vypěstovat si pro svou potřebu ovoce, zeleninu nebo květiny. Především ve velkých městech, kde je zahrad nedostatek (a prostoru pro ně bude spíš ubývat), nabízejí zahrádkářské kolonie možnost uniknout ze shonu a hluku přeplněných ulic.
První česká kolonie vznikla koncem 19. století
První zahrádkářské osady vznikly kolem roku 1820 v Německu. U nás se taková kolonie poprvé objevila na konci 19. století v Praze; půdu půjčil dělníkům továrník Ringhofer. Brzy ji následovaly další: v roce 1918 už jich bylo 75. Významný rozvoj zahrádkářských kolonií nastal po válce, a hlavně pak v 70. letech 20. století: usnesení vlády dokonce uložilo městům vyčlenit pro osady prostor. Od 90. let, se změnami vlastnických vztahů, a hlavně v důsledku tlaku developerů, zahrádkářských osad ubývá. (Zdroj: Hana Svobodová, Využití zahrádkových osad v Praze, bakalářská práce.)
Zahrádkaření prospívá lidem i městům
Zahrádkářské osady jsou prospěšné nejen těm, kdo v nich hospodaří. Mají nezanedbatelný přínos i pro své okolí – zpříjemňují mikroklima ve městě, zvyšují vlhkost, omezují zahřívání a tvoří „nárazník“, který chrání obytnou zónu před hlukem a prachem. Uznal to ostatně i „zahrádkářský zákon“ (zákon č. 221/2021 Sb.), který vstoupil v platnost 1. prosince loňského roku. O zahrádkaření se v něm mluví jako o veřejně prospěšné činnosti, která se „podílí na ochraně přírody, životního prostředí a pestrosti krajinného rázu“.
Komu u nás zahrádkářské kolonie patří?
Zahrádkářské osady jsou v zásadě dvojího typu: buď spravované Českým zahrádkářským svazem, nebo zřízené bez jeho účasti. Vlastnictví pozemků v nich může být soukromé, spolkové nebo obecní, případně státní. Často je vlastníkem spolek, který pronajímá zahrádky svým členům.
Co předepisuje řád zahrádkářské osady
Život v zahrádkářské osadě se zpravidla řídí osadním řádem; k jeho dodržování se musí zavázat každý, kdo chce užívat společný majetek osady, jako je vodovod nebo parkoviště. Osadní řád předepisuje například, jak má vypadat oplocení nebo obytné stavby, případně omezuje stavbu zapuštěných bazénů. Zároveň obvykle zaplatíte vstupní poplatek a zavážete se k hrazení účtu za spotřebovanou vodu a elektřinu, případně každoročního členského příspěvku.
Na kolik let si můžete zahrádku pronajmout
Pokud nejsou pozemky v osadě soukromým vlastnictvím těch, kdo na nich hospodaří, musí být podle zahrádkářského zákona pronajmuty na dobu určitou, „a to nejméně na dobu dvou let. Je-li propachtovatelem obec nebo stát, lze pacht ujednat nejméně na dobu deseti let“, jak se píše v paragrafu 6. Je to proto, aby ti, kdo se o zahrádky starají, měli aspoň základní jistotu, že se dočkají úrody z rostlin, které zasadili.
