Během sezony, kdy je dostatek světla a tepla, probíhá v zelených listech fotosyntéza. Pro ni jsou klíčová hlavně zelená barviva, resp. chlorofyl. V listech jsou obsažená ale i jiná barviva, třeba žlutá – karotenoidy, která jsou však těmi zelenými překrytá.
Listy obsahují i jiná než zelená barviva
S tím, jak končí sezona a v listech se utlumuje fotosyntéza, dochází k rozkladu chlorofylu a žlutá barviva se zviditelní. I karotenoidy ale z listů částečně mizí a vytvářejí se antokyany, červené látky zabarvující běžně květy nebo plody. Za odstíny žluté, oranžové a červené tak stojí různé zastoupení karotenoidů a antokyanů v listech.
Druhé zmíněné – antokyany – fungují jako filtr proti UV záření a chrání pletiva v době, kdy na rostliny působí naráz podzimní chlad i sluneční paprsky. Za hnědé zbarvení odpovídají látky zvané melaniny, např. v dubových listech.
Dřeviny shazují listy, protože šetří vodou
V zimě je pro dřeviny obtížné čerpat ze studené nebo zmrzlé země vodu. S klesající teplotou vzduchu a půdy a stále kratšími dny se proto snaží omezit odpar vody a v rámci úsporných opatření shazují i listy.
Procesy související s přípravou a přečkáním období vegetačního klidu se ale nedějí samy od sebe – iniciují je rostlinné hormony. Na opadu listů se podílí konkrétně kyselina abscisová, která zároveň zpomaluje růst rostlin, brání předčasnému klíčení semen rostlin nebo rašení pupenů.
Zbarvení listů kolísá podle půdy a počasí
Intenzita podzimního zbarvení listů opadavých dřevin může kolísat podle konkrétního počasí a stavu půdy v daném roce. A platí to nejen pro jednotlivé druhy stromů a keřů, ale i jejich jednotlivé zástupce. A jelikož podmínky v daném místě můžete ovlivnit, máte do určité míry vliv i na zbarvení listů.
Výrazné barvy podzimního listí jednoznačně podporuje osluněné a chráněné stanoviště s chudší a sušší půdou. Opačně působí vlhká a výživná půda. Intenzivnější vybarvení listů vykazují také starší dřeviny.
