Trendy ve všech oblastech vždy kopírují náladu ve společnosti. Ta současná je na vlně znovunabyté možnosti se potkávat, ekologie, recyklace, rozumného nakládání se zdroji a návratu ke kořenům. A propisuje se samozřejmě i do zahradničení.
Komunitní zahrady
Ve světě nejsou komunitní zahrady žádnou novinkou. Ta první vznikla už v roce 1862 v New Yorku, v Evropě se objevily v 19. století jako jedna z možností obživy pro chudé a v České republice jsme si na tento trend počkali až do roku 2004, kdy tuzemské prvenství získalo Brno.
Během nedávné covidové pandemie výrazně vzrostl zájem o zahradničení a důvodů bylo několik: zoufale nám začal chybět pobyt na čerstvém vzduchu, ve společnosti vládla nejistota, zda bude dostatek základních potravin a pěstovat si vlastní jídlo se začalo jevit jako skvělý nápad. Po tom, co jsme byli všichni nuceně několik měsíců zavřeni v domácím vězení, je pro nás osobní kontakt daleko vzácnější a žádanější.
Zahrady se proto začaly proměňovat: v městských vnitroblocích vyrostlo tolik nových komunitních zahrad, až z toho zrak přechází, a mění se i ty soukromé, v nichž jsme ochotni vyčlenit větší prostor setkávání s rodinou a přáteli. Naše pozornost se tak neupíná jen k zeleni, ale také k pěknému nábytku nebo venkovnímu vaření.
Udržitelnost se objevuje i v zahradách
Udržitelnost je velkým tématem posledních let a dávno už nezajímá jen ekologické aktivisty. Oděvní společnosti se snaží nabízet zákazníkům oblečení z ekologických a recyklovaných materiálů a to, že se tyto materiály objeví i v zahradách, se dalo čekat. Na vzestupu je tak recyklovaný plast jako jeden z dominantních zahradních materiálů, využívá se pro nábytek, květináče, kompostéry i komponenty k záhonům a umí vypadat dobře. Zároveň jsou tendence využívat lokální zdroje: dřevo z místních lesů, tuzemské rostliny a výrobky.
Návrat k přírodě
Zahrádkám jako ze žurnálu se záhony vyměřenými na milimetr, spoustou štěrku a designových detailů odzvonilo. I když… Důraz na detail a krásno zůstal, nicméně zahrady se rozvolňují, i do okrasných se vpouští prvky užitkových zahrad a obecně je snaha o přirozenost. Když to přeženeme: pokud necháte svou zahradu růst bez zásahu člověka, bude víc trendy než tak, na které má každý lísteček své místo.
Zahradničení pro každého
Výrobci zahradnických potřeb konečně pochopili, že zahradničení není kratochvíle pouze pro lidi v produktivním věku, a představili spoustu druhů nářadí a pomůcek jak pro ostřílené zahradníky seniory, kterým maximálně usnadňují práci, tak i pro nejmenší, u nichž je cílem naopak podnítit touhu “rýpat se v zemi”.
Klimatické změny, co prodlužují zahradnickou sezónu
Spíš než trend je toto neoddiskutovatelný fakt: od roku 1950 se snížila průměrná sněhová pokrývka o 60 cm, průměrná teplota vzrostla o 1,7°C, přibylo nám v průměru 22 tropických dnů ročně a naopak o 17 ubylo mrazivých dnů. Evropské počasí je prostě obecně teplejší a především extrémnější.
V důsledku klimatických změn se prodlužuje zahradnická sezóna o 1,5 měsíce (samozřejmě v závislosti na lokalitě), a to přináší pozitiva i negativa. Musíme se naučit lépe nakládat s vodními zdroji, umět na zahradách zadržovat i větší množství dešťovky a připravit se na sucho, třeba osvojením si mulčování. Příležitostí je ale možnost pěstovat i rostliny, na které by naše babičky nemohly mít ani pomyšlení.
Zdroje: Metro.cz, spoga+gafa 2023
O autorce:
Vystudovala marketing na zlínské Univerzitě Tomáše Bati, ale propadla psaní a zahradě, které věnuje téměř veškerý volný čas. Její vášní je hlavně zelenina, intuitivní zahradničení a pěstování všeho pokud možno přírodně. Ráda si piplá sazeničky od semínka, zkouší stále něco nového a zahradničení je pro ni relax i fitko pod širým nebem.
