Asi znáte tradici s pouštěním květin nebo uvitého věnečku po proudu vody. Dívka pošle věneček po vodě a mládenec, který ho vytáhne, je jí souzený, do toho se zamiluje nebo se za něj vdá. Snadnost nebo případné obtíže při zachytávání a vytahování věnce z vody měly signalizovat i soulad či problémy v předpovídaném vztahu.
Rostliny ve věnci symbolizovaly povahu ženicha
Někdy se dokonce splétaly věnce z rostlin, které odpovídaly žádaným vlastnostem hledaného nápadníka. Jindy měly dívky zase splétat věnce dva – jeden s květinami ctností a druhý s rostlinami nectností. Po vložení do studánky a uplynutí několika dnů pak květy, které neuvadly, symbolizovaly vlastnosti budoucího manžela.
Věnce předpovídaly i vlastnosti narozených dětí
Na podobném principu fungovaly i věnce, které předpovídaly vlastnosti právě narozených děti. Do kolébky se vložily dva věnce – jeden s květinami přisuzujícími kladné vlastnosti a druhý s těmi spíše opačnými. Po kterém dítě dříve sáhlo, takové vlastnosti mu byly předpovězeny.
Z věnců se usuzovalo i na život, smrt nebo osud
Nikoho asi nepřekvapí, že věnce sloužily také k předpovídání smrti. Po uvití se měly uchovat do příštího roku, kdy se položily pak na půdu (zeminu), do níž byly vysety určité druhy rostlin. Podle květin, které v místě věnce vyrašily, se usuzovalo na spokojený a dlouhý život, brzkou, ale klidnou smrt nebo trýznivý osud.
Zní to trochu jako pohádka, že? Jsou to ale jen pověsti. Nenechte se tím odradit a uvijte si věneček...
