Jak se dělá zahrada, která je lákavá pro děti a přitom bezpečná? Zkuste zavzpomínat na dětství: nejen na hry a skopičiny, ale i na všechna rozbitá kolena, modřiny a pády... Vyjde vám, že je důležité nepoužívat ostré rohy a hrany a volit měkké konstrukční materiály, jako je dřevo.
Jedované rostliny a plody na zahradě
Určitě je namístě nevysazovat v zahradě, kde se pohybují děti, nebezpečné rostliny, především ty prudce jedovaté. Není však vhodné vychovávat děti v představě, že všechny „bobulky“ jsou jedlé. Až vyjdou do přírody, nikdo je nebude hlídat – a pak jim otrava hrozí spíš než na zahradě.
Najděte dětem místo, kde jsou trochu z dohledu. O to raději si tam budou hrát.
Foto: Atelier Flera
„Lidé na zahradách běžně pěstují jedovaté rostliny, a vůbec to o nich nevědí. Jedovatých je totiž i několik druhů, za které se těžko hledá náhrada. Třeba pro tvorbu stálezelených živých plotů je oblíbená bobkovišeň: tu má na zahradě skoro každý,“ říká zahradní architektka Anna Chomjaková z Atelieru Flera.
„Nejrozumnější je, myslím, vzdělávací přístup: Tohle můžeš, to ne, tohle spolu ochutnáme... V poslední době se mi naopak stává, že při návštěvách realizovaných zahrad se klientů ptám: Proč jste tu úrodu ještě nesklidili? Teprve po demonstrativním snědení mi uvěří, že je to jedlé...“
Myslete na bezpečnost. Pevná konstrukce je stejně důležitá pro houpačku jako pro hrazdu.
Foto: Atelier Flera
Kam se zahradními herními prvky
Není snadné zakomponovat do zahrady herní prvky tak, aby nepůsobily rušivě. Skoro každá matka je má nejraději hned u terasy, aby viděla, co se děje. Jenže – čím jsou děti větší, tím víc jim vadí, že jsou pořád pod dohledem...
Zlatá střední cesta je zakomponovat prvky do záhonů a na několik míst v zahradě tak, aby nebyly „vyskládané“ uprostřed trávníku jeden vedle druhého. I pro děti je zábavnější přebíhat z místa na místo – z pískoviště u terasy k dětskému domečku schovanému v keřích nebo k houpačce, která visí na stromě ve vzdálenější části zahrady.
"Živá stavba" z vrbových prutů se snadno ujme, zvlášť na vlhčím pozemku.
Foto: Atelier Flera
„Dřevěné herní prvky, kterým ponecháte přírodní barvu dřeva, nepůsobí v zahradě rušivě. Doporučuji zvolit univerzální řešení, které budete moci operativně změnit – třeba z pískoviště u terasy jednou bude krásný bylinkový záhon,“ říká Anna Chomjaková.
Prostor pro fantazii a zvědavost dětí
V rodinných zahradách se dnes upouští od barevných sestav v podobě hradů a zámků. Spíš než stavět konkrétní prvky je lepší vymezit dětem prostor pro vlastní vymýšlení her – tak trochu nedokončený. Tím v nich probudíte fantazii a zvědavost – a to je možná nejdůležitější, co si z „domovské zahrady“ mohou odnést.