Terasa na zahradě by měla nejen pěkně vypadat, ale také svým majitelům dobře sloužit. A koho jiného se na její plánování a stavbu zeptat než odborníků na slovo vzatých. Oslovili jsme proto Atelier Flera, konkrétně Ferdinanda Lefflera a Jiřího Stiborka, a o odpovědi se s vámi podělíme.
Ferdinand Leffler: než začnete terasu plánovat...
Pro čtyřčlennou rodinu doporučuji plochu minimálně 3 × 4 metry – ale pokud je to možné, raději více. Oprostěte se od klišé, že terasa musí být nalepená na dům, kam svítí nejvíc slunce. Mnozí z úporného slunce utíkají, proto jim doporučuji, aby posezení rovnou vybudovali raději v polostínu. Vkusně a funkčně zastínit pergolu totiž mnohdy bývá docela oříšek.
Terasa umístěná na osluněné straně domu bude potřebovat vhodné zastínění.
Foto: Atelier Flera
Nebojte se ani schodů, které vedou na terasu nebo z ní. Udělejte je pohodlné a z přívětivého materiálu, kterého je radost se dotýkat. Spojující široké dřevěné schody bývají k posezení oblíbenější než samotný nábytek.
Podlaha terasy by měla být dobře udržovatelná, navíc si dejte pozor na materiál s výrazným reliéfem, aby se vám na něm neviklaly židle a stůl. Pokud na terase takovou hrubší podlahu máte, je třeba na ni pořídit opravdu těžký, stabilní nábytek, se kterým se však zase bohužel docela nepohodlně manipuluje.
Terasu u domu si naplánujte tak, abyste mohli plynule přecházet z interiéru ven a obráceně.
Foto: Atelier Flera
... a čím terasu zabydlet
Terasu rád zabydluji květináči, polštáři, ledabyle odloženým kamenným valounem nebo záhonem vyříznutým na správném místě přímo do podlahy terasy. Pokud je to možné, plánuji kolem domu teras víc. K hlavní pobytové přidám ještě alespoň jednu menší, říkejme jí třeba snídaňová nebo meditativní, která bývá ve stinnější části zahrady, má intimnější atmosféru a vy se na ní můžete schovat, pokud chcete být sami nebo když je na hlavní terase nesnesitelné horko.
Jestli někam doporučuji automatickou závlahu, tak je to do květináčů na terasách a na balkonech, dále do zeleninových záhonků nebo pro výsadby na střeše, kde rostliny vysychají nejdřív.
Při stavbě je důležité oddělit dřevo terasy od okolního terénu, aby předčasně nedegradovalo.
Foto: Atelier Flera
Jiří Stiborek: jak na dřevěnou terasu
Dřevěná terasa může mít mnoho podob, podstata však zůstává vždycky stejná. Na rastr z podkladních hranolků se montují prkna s dostatečnou mezerou, aby dřevo mohlo vlivem vlhkosti a teploty pracovat. Běžně se nechává spára široká 5 až 7 milimetrů, díky níž se prkna nevyboulí ani v těch nejnepříznivějších podmínkách.
Nejlépe se dřevu daří, když je celé provětrané. Někdy to však z nejrůznějších důvodů není možné a terasu je třeba uložit do takové polohy, že se nachází na úrovni terénu nebo je k ní z boku přisypaná zemina. Je vhodné oddělit terén od dřeva například ocelovou pásovinou nebo alespoň silnějším trámkem, aby v tomto místě nedošlo k předčasné degradaci dřeva.
K vodě je vhodnější dřevo z tropických stromů, které je tvrdé a odolné, alternativou je thermowood.
Foto: Atelier Flera
Terasu lze buď ponechat bez úpravy, nebo napouštět olejem. Olej terase prodlouží životnost, ovšem většina dřev stárne přirozeně velmi pěkně a záměrem může být právě zešednutí materiálu. Oba přístupy si najdou své vyznavače. Při plánování terasy se zaměřte na detaily návaznosti na přilehlé povrchy a výškové poměry kolem celé terasy a dále na řešení výklenků, rohů, schodů a bočnic.
