Koncept zahrady detailně popisuje Ferdinand Leffler, spoluautor návrhu: „Vybírali jsme rostliny, které budou vyšší, aby se jich Natálka mohla při procházení zahradou dotýkat a orientovat se podle nich v prostoru, aniž by se musela ohýbat. Aby se pro ni zahrada neodehrávala jen při zemi. Volba tak padla na traviny a trvalky, jako jsou liliochvostec nebo kopr, který navíc i výrazně voní.“
Použité zahradní prvky musejí dávat smysl
„Zaujalo mě,“ pokračuje zahradní architekt, „když mi Natálka popisovala, že se ráda pohybuje zahradou, protože na rozdíl od domu se tady neorientuje dotykem nebo nárazem do pevné zdi, že v zahradě díky různým rostlinám jemně vplouvá do prostoru. Z tohoto důvodu si například velmi oblíbila živý plot z bambusů. A ačkoliv já bych ho do zahrady v takhle monolitickém tvaru nikdy nenavrhl, bylo jasné, že v Natálčině zahradě zůstane. Tady dává smysl.“
Rostliny zajímavé na dotyk, vůni i chuť
Martina Imramovská, spoluautorka návrhu, dodává: „Rostliny jsme ladili do žluto-oranžovo-cihlové kombinace, aby se hodily k medově žlutým okenním rámům domu. Vybírali jsme přednostně takové rostliny, které jsou výrazně aromatické, zajímavé a příjemné na dotyk nebo jedlé. Zkusili jsme tady například kopr – voní a je vysoký, ale není to rostlina, kterou byste čekali v okrasné zahradě. Stejně jako pelyněk nebo fenykl. Zajímavý listem je tu například čistec. Z vyšších trvalek jsou to liliochvostec, mnohokvět a obvyklé třapatky. Obecně ráda do zahrad dávám i řebříčky nebo kakosty, jsou to držáci. A na přání majitelky tu najdete i denivky, které používám ráda tam, kde je v rodině alergie na trávy.“
