Nejčastější příčinou zamokření bývá vysoká hladina spodní vody, jílovitá půda nebo umístění zahrady ve spodní části svahu. K odstranění přebytečné vody v půdě se využívá obvykle odvodnění, možností jsou ale i terénní úpravy a vhodná výsadba.
Větší a menší zamokření
Důležitou otázkou je míra zamokření. Hodně zamokřenou zahradu zpravidla nelze naplno využívat. Voda v půdě vytěsňuje kyslík, takže není možné pěstovat běžné rostliny, pohyb v zahradě bývá obtížný, o realizaci drobných staveb ani nemluvě.
U takového zamokření na velké ploše je nezbytné oslovit některou z odborných firem a pomocí drenáží a odvodňovacího systému vodu z pozemku odvést. U lokálního nebo mírnějšího přemokření je vhodnější vysadit do zahrady takové druhy rostlin, které samy odčerpají z půdy hodně vody.
Terénní a technické úpravy
Technické řešení velkého zamokření spočívá v položení drenážních trubek a vybudování odvodňovacích příkopů. Při použití kamenů je možné odvodnění pojmout i jako okrasný prvek a vytvořit koryto napodobující potůček, který bude napájet níže založené jezírko nebo odvede přebytečnou vodu z pozemku.
K odvodnění přispěje i modelace terénu, který je třeba vždy vyspádovat směrem od obytných a jiných staveb. Plastické tvarování plochy by přitom mělo být pozvolné, jen tak lze předejít případné erozi. Důležité je také vědět, že používání různých textilií, plachet a fólií při zakládání záhonů brání odparu půdní vlhkosti. Od jejich pokládky se naštěstí dnes už ustupuje. Stejné pravidlo o odparu ale platí i pro mulče.
Při mírnějším zamokření v důsledku jílovité půdy v horní části půdního profilu se doporučuje i vylehčení zeminy jejím zapískováním ostrohranným křemičitým pískem.
Orchidej prstnatec májový (Dactylorhiza majalis) roste na vlhčích nebo bažinatých půdách.
Rostliny, které si poradí
Vodu na zahradě lze částečně eliminovat i rostlinami, kterým zamokření nevadí, a navíc vodu potřebují ve velkém množství. Při výběru je klíčové, zda voda na zahradě stojí nebo je půda “jen” trvale vlhká.
Z jehličnatých dřevin je do zahrady se stagnující vodou vhodná např. borovice kleč nebo tisovec dvouřadý, z listnatých hlavně vrby. Do vlhkých půd se hodí jedle nebo tis červený či magnólie. Z trvalek v podmáčených půdách prospívá blatouch a pomněnka bahenní, vrbice kyprej nebo kosatec žlutý, ve vlhkých vrbina tečkovaná, jarmanka větší nebo různé druhy čechrav.
Pozor je třeba si dát při výsadbě pod svahem, kde se k rostlinám stahuje nadměrné množství vody a způsobuje jejich odumření. Doporučuje se proto v těchto místech vysazovat sazenice tak, aby jejich kořenový bal byl vždy výše než okolní terén, např. ve vyvýšeném záhonu. Časem, po ujmutí a zesílení, budou rostliny schopny samy přebytečnou vodu odčerpávat.