Trvalky jsou neuvěřitelně rozmanité, pokud jde o barvu a tvar květů. O to větší je pak výběr možných kombinací... Na klasických záhonech se různé druhy sázejí hustě k sobě, ale do větších, jasně ohraničených skupin, jejichž výška je navíc odstupňovaná. Právě tak vypadá tradiční anglický záhon – „English Border“. Prohlédnete-li si nějaký zdařilý příklad, určitě si všimnete, že rostliny se navzájem dotýkají, dokonce i prostupují: právě to dává záhonu podobu jednolitého celku.
Jak vytvořit pestrou a zapojenou výsadbu
Toužíte-li po bohatém kvetení, ale zároveň máte rádi přirozenou lehkost, zkuste naplánovat výsadbu, v níž se různé druhy trvalek splétají v pestrý koberec. Dělá se to tak, že se menší, různě vysoké skupiny rostlin (nebo i jednotlivé rostliny) sázejí hustě vedle sebe. Zároveň se různé druhy vysazují na záhon opakovaně v nepravidelném sledu.
Podobného účinku dosáhnete také tak, že větší plochu osadíte jedním nebo dvěma středně vysokými druhy trvalek a mezi ně pro oživení občas „rozhodíte“ jednotlivé rostliny jiných, vyšších druhů. Přitom je důležité, aby dominantní trvalky měly jemný vzrůst, jako například orlíčky, protože jen tak získá záhon potřebnou lehkost. Květy vtroušených trvalek by naproti tomu měly mít silné stonky – tak jako kosatce nebo okrasné česneky –, aby vznikl výrazný kontrast.
Dobrými doprovodnými rostlinami pro trvalky jsou také okrasné trávy, jako kavyl péřovitý a kavyl vousatý, či fenykl s jemně zpeřenými listy. V těchto kompozicích vypadají pěkně také letničky a dvouletky, jako sluncovka, pomněnka a černucha, které se na záhonu šíří samovýsevem, a tím ještě zdůrazňují jeho uvolněný půvab.
