Jak založit, uspořádat a osázet zahradu, abyste na ní nemuseli strávit mládí, a přitom vypadala k světu, jsme se zeptali zahradního architekta Ferdinanda Lefflera: „Základem je správný koncept zahrady. Volte přírodní nedbalou eleganci, kde nevadí, že ze stromů občas spadne trochu listí, že v trávníku vykvetou sedmikrásky. Nenatírejte dřevo a užívejte si, že přirozeně stárne. Nezastřihávejte keře do živých plotů a stromky do koulí či jiných tvarů. Běžte na louku a do lesa a podívejte se, jak to dělá příroda. Co spadne do borůvčí, to slouží rostlinám jako mulč,“ radí propagátor pohodového života v zahradě.
Založte divočejší výsadby a vysaďte místní rostliny
Volte divočejší formy výsadeb. Ty snesou, když se v nich občas objeví plevel, který už dnes mnozí zahradní architekti nazývají „doprovodnou zelení“. Formální zahrady, v níž je hodně stříhaných živých plotů, náročných trvalek, které se musejí na zimu chránit před mrazem, na jaře před sluncem a v létě před suchem, se vzdejte.
Dívejte se, co roste dobře v okolí. Vybírejte z druhů, které vypěstovali v nedaleké školce. „Rostliny, které nevyrostly v ideálních podmínkách ve skleníku, se u vás na zahradě ujmou a bez větší péče budou dobře prosperovat. V záhonech také nezapomínejte na druhy rostlin, které jsou schopny se samovolně přesévat, dokážou totiž předběhnout plevel a vyplnit místo něj volnou plochu,“ doporučuje Ferdinand Leffler.
Trávník omezte na nezbytně nutnou plochu
Trávník patří k největším „fiflenám“ v zahradě. Za sezonu spotřebuje zhruba dvojnásobek vody oproti trvalkovým záhonům. Nárokuje si také hodně živin, sečení po dvou týdnech a další péči. Nezakládejte ho tedy víc, než opravdu potřebujete. Nevyplňujte jím volná místa v zahradě.
Anglický trávník patří mezi nejnáročnější prvky na vodu, a přesto je pro mnohé synonymem krásné a dobře udržované zahrady. Nízko střižený trávník má ale vysoké nároky na vodu a nedokáže ochránit půdu tak, jako to zvládnou vyšší rostliny, ať už jde třeba o louku nebo trvalkový záhon.
Do záhonů vysaďte osvědčené místní trvalky a z letniček takové, které se samy přesévají. Zapomenout byste neměli ani na cibuloviny
Problémové rostliny nahraďte nenáročnými druhy
Místní druhy rostlin už jsme zmínili. V souvislosti s nimi zvažte náhradu chronicky napadených, opakovaně vymrzajících nebo dlouhodobě prosychajících rostlin. Pečlivě vybrané rostliny vám budou lépe prospívat a vy se místo pravidelné údržby budete moci kochat dobře prosperující oázou.
„Velké plochy trávníků zmenšete a nahraďte je travinami a trvalkovými záhony. Pokud máte propustnou půdu, sáhněte například po teplomilných stepních rostlinách, jako jsou řebříčky, agastache, astry, mavuně, třapatky, třapatkovky, svíčkovce, kostřavy, zápleváky, divizny nebo mateřídoušky. Z cibulovin se tu bude dařit například česnekům,“ vyjmenovává zahradní architekt.
Místo koupacího jezera pořiďte venkovní sprchu
Přírodní koupací jezera jsou krásnější a v zahradě přirozenější, na péči však podle zahradního architekta náročnější než chemicky udržovaný bazén. Pokud ale nemáte čas ani na ten, zvolte raději sprchu nebo venkovní vanu. Ty nevyžadují péči, ale vašim dětem zaručí v zahradě dostatek zábavy a vám možnost ochladit se v létě i v zimě po saunování.
Rovněž zastřešení krytého bazénu nebývá v zahradách příliš atraktivní, ale je pravda, že vodní hladinu dokáže před padajícím listím a dalšími nečistotami uchránit nejlépe.
Do květináčů vysazujte jen ty nejodolnější rostliny, které zvládnou i případné sucho.
Zachytávejte na zahradě co nejvíce dešťové vody
Ideálně by všechna dešťová voda, která na zahradu dopadne, na ní měla zůstat. Zachyťte ji a nechte ji přirozeně vsakovat do půdy tam, kde je potřeba. Nemusíte pak zalévat a řešit problémy s usychajícími rostlinami.
„S automatickou závlahou buďte opatrní. Rostliny si totiž na pravidelnou dodávku vody přímo ke kořenům snadno zvyknou, zlenivějí a nové kořínky jim přirůstají zejména v místě závlahy. Asi si dovedete spočítat, co se stane, když voda v retenční nádrži nebo studni dojde. Ano, rostlina pak usychá mnohem rychleji, neumí si se stresem bez vody poradit,“ objasňuje Ferdinand Leffler.
Do květináčů vysazujte jen ty nejodolnější rostliny
Rostliny v květináčích vyžadují víc péče než ostatní formy výsadeb, proto do nich vysazujte odolné druhy. Nebojte se těch úplně obyčejných, jako jsou břízy, šeříky, traviny, jahodníky nebo třeba muchovník a rybíz. Pečlivě však připravte souvrství v květináči, ideální jsou speciální substráty. Pokud byste si měli někam pořídit automatickou závlahu, tak jedině do velkých květináčů na balkony a terasy.
Nezapomeňte vysadit půdopokryvné druhy rostlin
Proč sázet půdopokryvné rostliny? Protože chrání půdu před vysycháním, erozí a nedovolí vyrůst plevelu. Volte obyčejné jahodníky, bylinky, jako je mateřídouška, pod stromy se hodí i barvínky a mnoho dalších.
Záhony na zahradě rozhodně mulčujte
Někteří zahradní architekti radí mulčovat záhony na slunci štěrkem a ostatní záhony přírodní borkou (kůrou). Rozhodně ale mulčujte. Záhon tak nevysychá a brání se prorůstání plevelu.
Postupně se rozkládající přírodní mulč dodává do půdy potřebné živiny. „Louku nebo vysoký trvalkový záhon můžete na jaře posekat (přes zimu vám zahradu zdobí stébla trav a uschlé plody a květy), rozmělněné rostliny rozhrňte po záhonu, za pár týdnů se rozloží a dodají rostlinám jarní koktejl živin,“ uzávírá svá doporučení zahradní architekt.
