V těchto “méně zahradních” zahradách se stírá hranice mezi zahradou a jejím okolím, potažmo krajinou. V praxi se tento trend promítá do výběru určitých rostlin, resp. do volby rostlinných společenstev, a bývá rozvíjený také v kontextu s okolním prostředím. Na první pohled se pak může zdát, že zahrada vlastně už není zahradou, ale navazující krajinou.
Zahrada přírodního vzhledu
Přirozená rostlinná společenstva, jako jsou kvetoucí louky nebo kombinace okrasných trav, jsou v zahradách stále oblíbenější. Navíc mají větší ekologický, ekonomický a nezřídka i estetický přínos než třeba pěnišníky (rododendrony) či japonské javory. Využívají se hlavně rostliny přírodního vzhledu, v dané oblasti původní i nepůvodní. Jak takovou zahradu vytvořit?
Okrasné traviny: trend budoucnosti
Zapomeňte na oplocení
Pokud je to možné, neohraničujte pozemek viditelným plotem a nechte zahradu, aby se samovolně „přelila“ do okolí. Bude pak spolu s krajinou vypadat jako jeden souvislý celek.
Náznak obytného prostoru
Blízko domu můžete obytný prostor (terasu) nenásilně vyznačit výškovou změnou terénu, třeba jeho zapuštěním, nízkými zídkami nebo použitím keřů či klasickým zatravněním. Vytvoříte tak domnělou hranici, za níž už poroste „řízená divočina”.
Dům v záplavě rostlin
Výsadbu v okolí domu, případně i dál (třeba na roztroušených ostrůvcích), druhově (i barevně) zintenzivněte. Vhodná jsou různá rostlinná společenstva, např. luční nebo prérijní, záleží na daném místě a jeho podmínkách.
Pestrost květů není to hlavní
Odpoutejte se od tradičního pojetí pestře kvetoucích záhonů. V krajinných zahradách nic křiklavého nenajdete. Převládají v nich spíše přírodní barvy, jejich odstíny a sem tam v nich citlivě zasvítí i výraznější barva.
Podporujte přirozenou kolonizaci
Podporujte původní rostliny – vypadají autenticky a bude se jim na pozemku dařit. Vymezte jim třeba určitá místa (dál od domu), aby za čas nepohltily celou zahradu, případně jejich růst průběžně korigujte.
